Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : nahoru

malej 16. leden 2008 21:09:47
Neví někdo z vás kontakt na firmu ,která vyrábí historické stany a je z Českých Budějek nebo jeho okolí?

Víťa 16. leden 2008 22:45:22
malej(16. leden 2008 22:09:47) : www.volny.cz...

Musketa 05. září 2009 08:03:31
Zdravím, naše grupa se rozhoduje s koupí nového historického stanu, dvou věžového. Máte někdo zkušenosti s loukotěma na stožáru, které drží stan? Nelámou se? Vydrží nápor větru apod.? Zatím jsme měli klasický stan s tyčovkama po obvodu.

Pepan 05. září 2009 11:39:54

Osobně jsem majitelem stanu s loukotěma od firmy Indios a nemohu si stan vynachválit. Vítr při dobrém ukovení vydrží jako nic. Navíc si dle zkušeností ze skupiny, kde jsou i jiné stany, myslím, že loukoťák zabírá díky neexistenci bočních tyčí mnohem méně prostoru potřebného pro transport, než stany podobných velikostí. Co se týče dvouvěžáku, tak jej v mém okolí také jeden týpek má a rozhodně si nestěžuje. Loukotě rulezz.

Jiří z Holohlav 05. září 2009 16:56:06
No ,"týpek",to není zrovna pěkné označení pro Jeho Milost ,zemského komtura váženého Řádu Maltézských rytířů :-) Další ,tentokrát plátěnou dvojvěž má bohatý Žid - Jákob Mojshe. Ta konstrukce je spolehlivá,záleží ovšem na provedení :-)

Pepan 05. září 2009 18:32:50
Zdráhal jsem se uvést jméno, ne snad kvůli řádovým bratří, ale kvůli případným klevetám. By ctihodný komtur v nich nevstoupil. Jinak si za tim stojim Reinhausen je týpek.

Musketa 06. září 2009 07:00:24
Z jakého typu dřeva jsou ty loukotě? Smrk, Habr, Buk? Mám obavu aby to nebyl smrk, který časem popraská. Apropó jak dlouho máš ten loukoťový stan Pepane?

Musketa 06. září 2009 07:33:44
A ještě jeden dotaz, jak pevné jsou ty loukotě (mluvíme-li o indiosu) dají se na to věšet kostýmy cca 5 - 8Kg??

Pepan 06. září 2009 08:00:43
Loukotě jsou snad z buku a unesou určitě více než 8 Kg. Dávám si na ně meč s opásáním, šípy k luku, a věším si na ně i mokré oblečení pro tři lidi, dál tam k tomu navěšuji přilby a svítidla. Zatim mi z toho do postele nic nespadlo :D Takže nosnost je bez problému. Jinka stan mam 2 roky.

Jiří z Holohlav 06. září 2009 08:33:46
Musketa(06. září 2009 09:33:44) : Buk nebo dub.Věšel jsem tam i kovaný plechy.Mám ho tři roky a jediná potíž jsou dřevěný kolíky.Do suchý země dávám raděj hřebíky.Ale je to kruhový loukoťák.

Musketa 06. září 2009 14:55:49
Hmm, jasně dřevo do země to moc dlouho nevydrží. Jde mi hlavně o ty loukotě, nemám zkušenosti s tímto typem stanu, takže raději se doptám. Každopádně dík za rady. Ještě jeden dotaz, na uvazování, používáte čistě lana s oky, nebo také dřevěné napínáky (někde jsem četl, že nebyly dochovány).

Jiří z Holohlav 06. září 2009 15:06:43
Musketa(06. září 2009 16:55:49) : Napínáky,ale jsem z nich rozpačitý - nejsem si v té otázce jist.Ale teď mi dochází ,že se musím znovu kouknout na fotky ze Soestu,jak to měl ten z Companie...

Wothan 06. září 2009 15:15:04

Jen mimochodem, pokud se budeme držet "kolářské" terminologie, aby nedošlo ke zmatkům - "loukoť" je ta zahnutá část po obvodu kola (obruč), zatímco to co vede od středu kola (náboje) k loukoti se nazývalo různě - např. "paprsky" apod. Mluvím o tom proto, že se používají oba druhy stanů - nejčastější je ten se středovou tyčí a paprsky směřujícími k obvodu stanu, kde jsou buď uvázané (případně stažené obvodovým lanem) k plachtě nebo usazené v takové kapse našité na vnitřní stranu stanu. Pak jsou i konstrukce s loukotí - resp. jakousi pevnou obručí zasazenou do plachty po obvodu stanu. Ta pak může být spojena se středem stanu opět paprsky, ale většinou už tam paprsky nejsou, protože stan se vypne plachtou. Výhoda tohoto řešení je že vám vznikne zcela kruhový stan. Co se pevnosti týče bude to asi podobné, já dávám přednost těm paprskům usazeným do kapes v plachtě, jen s tím rozdílem že jsem ve své druhé verzi stanu rezignoval na masivní střed s pevným usazením paprsků, naopak jsem je usadil do celkem melkých drážek kde se mohou do jisté míry pohybovat. Taková konstrukce pak za normálního větru trochu pracuje, ale nepraská - stan vydržel obvykle vítr kdy stany s obvodovými tyčemi padaly. A že nám ty stany stojí na kopci třeba měsíc v kuse. Bohužel před letošním WB nám přišla opravdu silná vichřice která smetla všechny stany a poškodila i ten můj - paprsky nepopraskaly (protože se ve středu volně pohybují nebo v nouzi vypadnou) a stan zůstal stát, ale nalomila se středová tyč ve spoji a bylo nutné ji vyměnit.

Musketa 06. září 2009 15:25:44
Ok, upřesnění, mluvím o paprscích. Předpokládám, že Wothane napínáky nepoužíváš, že? Ale docela by mne zajímalo zda by se mohli použít. Jde tu spíše o princip, že napnutí stanu je pak jednodušší.

Wothan 06. září 2009 15:42:39

Napínákem myslíš vypínací lana? Já je nepoužívám, jednak proto, že na mnohých výjevech u tohohle typu stanu nejsou, jednak pro to že to funguje i bez toho. Možná by se ale zvýšila stabilita při opravdu silném větru. Já mám 3 kotvící masivní lana od vrcholu středové tyče k zemi - ty se používají hlavně při stavění a bourání stanu (na původních výjevech jsou často vidět a jsou často velmi silná). Když se pak stan vypne a ukotví k zemi pomocí plachty, jsou tahle lana spíše jistící než kotvící. Moje paprsky jsou navržené tak že nejsou vodorovné - kotvící střed-náboj je o něco níž než obvod střechy, takže směřují mírně šikmo vzhůru do těch kapes. Díky tomu se pak tou plachtou stan při zatloukání pořádně vypíná. Ale je to můj systém, mě fuguje, jiným třeba funguje něco jiného. Měl jsem tu jeden z prvních stanů s touhle konstrukcí, ale nebyl jsem s tím spokojený - nadvakrát jsem to předělával, takže to co mám teď je tak verze 1.00, 1.1 - teď 2.00 :-) a pořád je co vylepšovat. Já mám ty paprsky uvnitř rád protože na ně mám zavěšené závěsy oddělující ložnici od předsíně (nebesa nad postelí :-) ) a hlavně dá se na ně věše oblečení apod.

Musketa 06. září 2009 15:45:08
Ok, napínák myslím tím dřevo uprostřed lana, pomocí něhož dopínáš lano - něco jak je na vojenských stanech, jestli mi rozumíš.

Jiří z Holohlav 06. září 2009 15:49:29
Skoro bych řekl.že tenhle princip napínáku bude starý jako první lano a díra v prkně :-) Budeš li mít lana dost měkká ,můžeš to napínat dvojitým prusíkem,ale nevím ,jak moc ho budou uvolňovat poryvy větru.To používám u přístřešku.

Musketa 06. září 2009 15:51:56
Dvojitý prusík?? Znám pouze jeden způsob. Dvě díry a u přostřed kolíku zářez do něj se pak dává napnuté lano. Ty dvě díry vytvoří pomocí lana smyčku.

Siegfried 06. září 2009 15:53:17
Wothan(06. září 2009 17:15:04) : Ta obruč je řešená jak ? Já sem si myslel, že se ta varianta bez paprsků napíná jen těmi lany co vedou od špičky přes vrchlík šikmo na zem. To řešení je nějak doložené? Díky

Jiří z Holohlav 06. září 2009 16:01:01
Musketa(06. září 2009 17:51:56) : To je uzel,který se při zatížení zakousne do vodícího lana - v nouzi je používán horolezci k vystoupání po zavěšeném laně - je jednoduchý,ale popis bych asi takhle nezvládl.

Wothan 06. září 2009 16:03:52
Museketa: já vím co to je, mám to na římském důstojnickém stanu, ale když nemám vypínací lana, nepotřebují ani napínák. Na ta tři kotvící lana bych je asi dát mohl, ale ty to pak jen jistí tak mne to netrápí (vlastně je to trojlano - uprostřed jsem to spojil do oka.

Musketa 06. září 2009 16:07:14
Oki, díky moc pánové.

Wothan 06. září 2009 16:11:37

Sigfried: viděl jsem to řešit různě - například tak, že máš po obvodu střechy takový "tunýlek" do kterého to zasouváš (musíš mít volná místa pro spoje), nebo tu obruč spojíš uvnitř stanu, zdvihneš vzhůru a navážeš (nebo upneš) zevnitř na poutka na plachtě po obvodu stanu apod. Já ale nemluvil o napínání jako spíš o konstrukci - obě konstrukce jsou defakto samonosné a nepotřebují vypínací lana - tj. lana od střechy dolů k zemi i když tomu samozřejmě neublíží. Máme výjevy už od 12.st. kde máme tenhle typ stanů jak bez těhle vypínacích lan tak s nimi - v Ebulovi jsou dokonce tuším obě varianty v jediném rukopisu a obě fungují. Já ta vypínací lana považují za zbytečná, ale uznávám že při silném větru by to prostě zvýšilo stabilitu stanu. Já to vypínám jen stěnovou plachtou. Rozlišuji ale vypínací lana od kotvících - to jsou ty 3-4 lana od vrcholu stanu k zemi, obvykle masivnější. 3 pro stabilitu stačí. Ty na iluminacích někdy taky chybí, ale zato je často vídáme i tam kde jinak nejsou obvodová lana. Stálo by to i bez nich - často jsem byl nucený je u stojíécího stanu dočasně odstranit, ale jednou postavený stan se bez nich obejde. Usnadňují ale stavění a bourání, jinak by to musel někdo pořád držet. A samozřejmě ve větru pomáhají.

Siegfried 06. září 2009 17:11:39
Wothan(06. září 2009 18:11:37) : Hel at obruč je někde doložená? Nebo je to předpokládaná rekonstrukce ? Protože při její absenci podobný vzhled řešej ty lana jak sem psal. A ty sem někde na iluminaci viděl - Ikdyž jí asi jen tak nenajdu... :( Jinak ej mi jasný že když máš paprsky tak to krásně vypneš přes spodek :)

Wothan 06. září 2009 17:30:55

Mám dojem že ani ty paprsky nejsou nikde doložené - já jsem je aspoň na žádné iluminaci ennašel a i to co občas někde vystaví v muzeu je spíš řešení "jak to postavit, aby to vypadalo jako na obrázku a stálo" :-) Nevím jestli se ty paprsky našly z pozdního středověku nebo renesance/baroka, ale z Rs nebo VS o tom nevím a neznám ani výjev kde by bylo vidět konstrukci zevnitř. Strašně rád bych jí měl abych jí dal na web a podpořil tyhle hypotetické rekonstrukce, ale zatím po ní pasu marně. Prozatím jsme se dopracovali na základě jiných výjevů k neexistenci obvodových tyčí u stanů v 12-13.st. a myslím že i později to bylo spíše výjimkou. Takže ta obruč je taky spíš hypotéza než doložená konstrukce. Zastánci tohohle řešení argumentují pokud vím tím, že stany na výjevech jsou dokonale kruhové a toho lze dosáhnout výhradně touto konstrukcí - při použití paprsků nebo obvodových tyčí to bude vždy x-hran. Samozřejmě čím více paprsků, tím kruhovitější to je. Já dávám jak jsem psal přednost paprskům. Ale i u téhle obručové konstrukce to vypneš přes spodek, je to stejné jako u paprsků.

maser 06. září 2009 18:45:54
Musketa: něco k loukoťákům je v časopise Dragon č. 10 www.companie-of-st-george.ch...

Wothan 06. září 2009 19:11:34
Maser: jo jo, ale bohužel ani oni v podkladech nenašli ty výjevy paprsků :-( Tam kde je vidět jen ten středový sloup (viz. třeba Petr de Ebulo) máme stále pevnou střechu takže my víme že tam ta konstrukce je a máme jen dvě možnosti jak to udělat (nebo kombinaci obou), takže se nemůžeme zase tak moc mýlit, ale ten jediný blbý výjev konstrukce mi chybí k jistotě :-)

Wothan 06. září 2009 19:13:24
Jinak nějaké stany z RS až počátku VS - v iluminacích i rekonstrukcích máme třeba tady: www.curiavitkov.cz... - přičemž třeba na výjevech z toho Ebula je krásně vidět oba typy - bez vypínacích lan i s nimi.

Havel 27. květen 2011 09:07:58
Zdravím, chci ze zeptat, kde by se dala sehnat dřevěná kontrukce pro stan? Ideálně něco takového: www.spacaky.cz... Akorát bez spodních vodorovných tyčí a pro osmiboký stan... Jde mi hlavně o kovové spojnice, tyče už se dají sehnat o poznání snadněji... Za odpověď díky

deWolf 27. květen 2011 09:57:19
Havel(27. květen 2011 11:07:58) : Trubky, plech a svarecka - Ferona a Bauhaus.

Wothan 27. květen 2011 14:40:02
Havel: pokud to má být hist. stan tak se na takovou konstrukci vykašli, pokud to má být samonosný stánek nebo rekvizita/kulisa, tak asi zkusit nějakou zámečnickou dílnu.

deWolf 27. květen 2011 19:39:14
Wothan(27. květen 2011 16:40:02) : Dokaz, ze to tak nebylo :-)

Havel 28. květen 2011 22:21:10
Wothan: Co bys tedy doporučil, pakliže se jedná o historický stan? www.volny.cz... - osmihran... Nesháním přesně to, co jsem postoval v odkaze, ale domnívám se, že by to mělo být něco obdobného? Nikde jsem nenašel, jakou konstrukci je ještě košér použít. Jen doufám, že loukotě nejsou jedinou možností... deWolf: Díky za pomoc ;)

MLuks 29. květen 2011 07:17:21
Havel(29. květen 2011 00:21:10) : Nechápu proč doufáš, že loukoť nění jedinou možností. Nevozíš pak tolik pitomých tyčí a stan můžeš lépe vytáhnout do šířky.

Wothan 29. květen 2011 17:24:55

Havel: no my z ikonografie bohužel neznáme vnitřní konstrukci těch stanů, ale na naprosté většině výjevů kruhových stanů z 12-15.st. nejsou vidět žádné přečnívající obvodové tyče, zato pokud je vidět vnitřek stanu, je vidět pouze jedna středová tyč. Na některých výjevech - např. Petra de Ebulo, kde je vidět stavba či bourání takového stanu je pak jasně vidět, že stan stojí pouze na jediné středové tyči. Takže já jsem třeba vždycky propagoval konstrukci s paprsky, lidově zvanou "loukoťák". Protože středová tyč je dělená ve spoji kde se usazují i ty paprsky, dá se to celé rozložit tak že nejdelší kus mého stanu má asi 180cm a to se výrazně lépe převáží. Narozdíl od ostatních nemám ten střed udělaný pevný, ale jen se žlábky a mírným úkosem paprsků směrem od středu vzhůru ke kapsám všitým na vnitřním okraji střechy. Takže se to rychleji staví, bourá a při pohybu ve větru je ten střed dynamičtější, ale funguje i pevný střed, měl jsem obě varianty. Nevýhoda tohohle řešení je stejně jako u stanu s obvodovýma tyčema nutnost vypínacích lan. Buď vede od okraje střechy k zemi větší počet lan, nebo jako v mém případě mám jen tři lana od vrcholu stanu k zemi, které drží středovou tyč a zbytek se vypne pomocí stanové plachty a kolíků. Pak je dokonce možné ty tři lana v nouzi sundat a stan nezabírá skoro žádné místo navíc, ale je lepší je tam pro jistotu nechat. Lépe to odolává silnějšímu větru. V každém případě neznám ani spekulativně tu konstrukci co jsi chtěl ty - resp. znám ale jen jako moderní řešení u kulis nebo prodejníh stánků u kterých je požadavek na to aby se daly postavit kdekoli - třeba i na dlažbě, bez kolíků a lan.

Havel 29. květen 2011 17:50:54
Wothan: Tak teď opravdu děkuju za vyčerpávající odpověď a dobrou radu;) Jdu shánět co nejvíce fotografií loukoťáku, ať se něco nepodcení...

Jiří z Holohlav 29. květen 2011 18:52:42
Wothan(29. květen 2011 19:24:55) : Dodal bych,že loukotě jsou výborný půdní prostor i věšák.

Wothan 29. květen 2011 20:21:07

Jen tak abych trochu vyvrátil jeden vžitý terminologický omyl ke kterému jsme možná před časem při propagaci téhle konstrukce přispěl i já. Naprostá většina stanů, které používáme ve skutečnosti není "loukoťová". Ten název vznikl odvozením od tzv. "loukoťového kola" jenže výraz "loukoť" neoznačuje tu tyč která vede od náboje k obvodové obruči, ale právě tu obruč, resp. její část, protože obruč se skládá z několika loukotí. Ty spojnice mezi nábojem kola a loukotěmi se nazývaly různě - v závislosti na místní terminologii aj. - například "paprsky" nebo "špice" aj. Třeba tady máte něco k tomu: www.eibenthal.eu... Nicméně, protože neznáme přesnou konstrukci stanů (na výjevech jí obvykle kryje střecha stanu) a víme že stany na výjevech bývají často ideálně kruhové, vyvstává před námi i jiné řešení (pokud připustíme že nejde o idealizovanou stylizaci) - že totiž je ke střeše stanu připevněna nějaká obvodová obruč, která pak může ale taky nemusí být spojena se středovou tyčí (potažmo "nábojem") těmi paprsky. Může být ale jen upevněna ke stanu a vypnuta provazy. Toto řešení jsem nezkoušel, ale věřím že bude funkční. Tady by se skutečně dalo hovořit o "loukoťové konstrukci", jenže právě ty loukotě by zřejmě byly poměrně pracné (je třeba to dělat lehké, pevné a snadno opakovaně demontovatelné) v původních podmínkách - ty paprsky/špice se dělají mnohem snadněji a skýtají jisté výhody - jak nadhodil Jiří z Holohlav - jsou to bidla na která lze věšet oblečení, vybavení nebo třeba lampy, případně se na ně dá navázat jakýsi baldachýn, který trochu zůtulní interiér stanu a zataplí jej. Taky se nahoru dá vyházet lehčí bagáž nebo zavěsit potraviny před hlodavci aj.

Wothan 29. květen 2011 20:26:59
A třeba tolik ke stanům v RS co máme na webu my: www.curiavitkov.cz...

Wothan 29. květen 2011 20:46:23

A abych to dorazil - je možné postavit stan jen se středovou tyčí a tvar a vypnutí střechy a stěn dosáhnout pouze pomocí lan, ale mě se ta absence jakékoli vnitřní výztuhy jeví jako málo pravděpodobná, nebo spíše málo praktická, protože by to vyžadovalo neustálé šponování vypínacích lan, která by musela být stále silně napnutá, navíc by díky sklonu střechy a výšce stanu vytvářela kolem stanu dost rozsáhlou síť zabírající spoustu místa. Při dešti to plátno ztěžkně a celý stan by se zřejmě i přes průběžné vypínání stále dost prověšoval. Obecně na jakékoli experimenty se stany doporučuji postavit ten stan někde nejméně na měsíc nebo i déle v kuse. Při stavění po víkendech (i kdyby jich bylo do roka hodně) získáme jen omezené zkušenosti s tím jak se ta konstrukce a plátno bude chovat. Spoustu let už stavíme na hradě stany na několik týdnů nebo i více než měsíc v kuse a to mi pomáhá vychytat nějaké mouchy na které bych při krátkodobém stanování nepřišel.

Stín 10. srpen 2011 15:46:26
příspěvek byl smazán użivatelem Stín 10. srpen 2011 19:10:40

los 29. srpen 2011 15:35:07
Prodám dva osmihrany (průměr 3m, výška 3,5m) i s příslušenstvím. Použité při natáčení reklamy v ČT. Cena za ks 6500,-Kč. Případným zájemcům zašlu foto. Kontakt: snupanek@centrum.cz

Wothan 12. srpen 2012 17:44:44

Prodám vikingský stan - s klasickou prkenou dřevěnou konstrukcí. Plachta (klasická bavlněná stanovka, impregnovaná) je prakticky nová, použitá 3x. Stan jsem pořizoval hlavně jako stánek takže má vchody na obou stranách a vyklopitelný celý bok - můžu k tomu dát v ceně i laťky a kolíčky pro zvedání té stěny nahoru. Prodávám ho pro to že jsme si pořídil jiný stánek a pro tenhle už nemám využití a než bych ho nechal válet na půdě, někdo ho určitě uživí. Rozměry konstrukce: šířka prkna 14,5 cm rozteč děr na spodním prkně 231 cm (od okraje díry po okraj, tj. bez děr) rozteč děr na šikmém prkně 224 cm délka tyče 244 (od prkna k prknu), průřez tyče 4,5 x 5 cm průměr díry 4 cm Cena 6000,-Kč.

kourish 15. srpen 2012 19:16:04
Mám k prodeji skladem jeden dvouapsidový stan černobílé barvy s bílou pergolou, délka 5,5metru, šířka 1,8m, výška 1,7m. Pohodlně pro dvě osoby s bagáží, případně pro 4 žoldnéře nalehko. Cena dohodou. kontakt: kourish@email.cz Jinak v nabídce mám i další stany a kdeco dalšího ; )

deadking 20. březen 2013 14:52:54

Zdravím. Měl bych takový dotaz ke konstrukci stanů. V dohledné době se chystám používat áčko s apsidami, ale nerad bych tahal zbytečně dlouhé tyče. Uvažoval jsem nad možností obě nosné tyče rozpůlit a nějakým šikovným způsobem spojovat při stavbě stanu. Mám ale trochu obavy o pevnost konstrukce a zároveň si nejsem jistý vhodným "šikovným způsobem" konstrukce onoho spoje. Našel jsem na první pohled docela rozumnou variantu na Bizon-stany (tinyurl.com... obrázek ke konci stránky "dělený spoj středového sloupu" + ovaz). Nemá s tím náhodou někdo zkušenosti? Nebo třeba lepší nápad? :)

mahy 20. březen 2013 16:09:07
deadking(20. březen 2013 15:52:54) : A co klasicky na jeden kus tyče dát kus trubky- smotaného plechu a do něj zastrčit druhý kus- Vyzkoušené, pevné, nejjednodušší.

deadking 20. březen 2013 20:17:23
mahy: To je určitě varianta, ale nějak se mi nechce dělat to takhle "na prasáka"... Ale jako nouzovka to určitě možnost je.

Jiří z Holohlav 20. březen 2013 20:37:42
deadking(20. březen 2013 21:17:23) : Zkus se zeptat pána z Ronšperka,myslím,že tu kolíčkovou verzi používal. www.viaboemia.com...

Jiří z Holohlav 20. březen 2013 20:41:47
deadking(20. březen 2013 21:17:23) : U áčka by to mělo vydržet,v loukoťáku jsem už zažil vítr,že jsem se opravdu bál ,aby mi nespadl na hlavu a byl rád ,že "prasák" není ten nejslabší článek stavby.

Jiří z Holohlav 20. březen 2013 21:12:36
deadking(20. březen 2013 21:17:23) : A ještě náhled ,když už tu kolíčkovou verzi,tak bych raději nedělal jeden dlouhý šikmý řez ,ale udělal alespoň dole patku. Jinak pokud máš ručně šitý plátěný stan,tak k tomu to určitě pásne,pokud je to bavněná strojně šitá stanovka ,tak bych klidně dal trubku a třeba ji zamaskoval namotaným provazem :-)

Bobr de Bobrow 21. březen 2013 05:06:05

deadking(20. březen 2013 15:52:54) : Já používám na svém stanu dělenou tyč. Šikmo přeřízlé bidlo, řez dlouhý cca půl metru, provrtaný, jištěný čtyřmi kolíky a ovazem. S dvanáctistěným stanem o výšce 3.5 metru a průměru 4 metry nemá žádný problém. U stanu typu Áčko a jemu podobných bych se toho nebál. Problém nastává u loukoťových konstrukcí, protože tam při větru vzniká páka a hrozí zlomení stožáru. Ještě jsem viděl stožár sestavovaný na čep ve tvaru komolého kužele s osazením - spodníčást byla vyvrtána kolářským nebozezem a zpevněna kovanými objímkami. Vrchní část stožáru byla ořezána do obráceného komolého kuželu a zasazena do spodní části.

deadking 21. březen 2013 15:51:31
Díky všem za názory. Jedná se o strojově šité lněné plátno (na ruční žel nemám trpělivost) a podle vašich reakcí tomu to kolíčkové dělení rozhodně neuškodí.

Bobr de Bobrow 21. březen 2013 16:37:41
deadking(21. březen 2013 16:51:31) : Podle mě ne. Abych nezapoměl: Nemusíš dělat souvislý ovaz po celé délce spoje. Stačí ho rozdělit na kratší části s hustým závitem. Pokud si uděláš na spodním konci ovazu smyčku, můžeš do ní zavěsit různé rezivějící věci...

Wothan 21. březen 2013 17:29:14
Já to vyřešil dřevěnou objímkou - na jedné části je upevněna napevno a druhá se do ní (do vydlabaného otvoru) zasouvá ale je to jiný tap stanu - kruhový s paprsky, pro které tvoří ta objímka defakto "náboj" jako u kola: www.curiavitkov.cz...