Ve dnech 23. a 24.10.2004 se na hradě Křivoklátě uskutečnil již 10. ročník Merletího Křivoklání. Vzhledem k tomu, že se akce konala o týden dříve než jiné roky (bývala poslední víkend v říjnu), podařilo se "zařídit" velmi slušné počasí oproti minulým letům.
Netolik už se zdařila organizace pod novým kastelánem, který po vzoru nového koštěte dobře nejenže nemetl (pokud jsem si všimnul nezametal vůbec), ale dobře ani neorganizoval. Nastolil novoty, díky kterým třeba neměli kde zaparkovat VIP hosté (a taky sákryš já a to jsem s Amíkama - security celé akce, letitý kamarád a vždycky jsem to nějak ukecal), nebo na pokladně vznikla cca tříhodinová fronta. Jak by nevznikla, když v největším frmolu na pokladně byly jen dvě z "hradních" dívek a zákonitě to nemohly zvládat, byť by byly sebedokonalejší. Pro zajímavost dosavadní model - až šest lidí od Amíků (to v okamžiku nejvyššího provozu, jinak se tam lidé střídali po 2 až 4 kusech) fungoval vždy na výbornou. Krom toho si myslím, že jednodenní vstupné 150,- je trochu dost. Ještě že vypadám jako student. (Vlastně jsem, člověk se přece učí celý život). Nu což, pan kastelán se vydal objevovat Ameriku, jen na Kolumba lehce pozapomněl.
Jinak si myslím, že bylo na co koukat: žonglérské duo Komedianti na káře, severští Grexové z Liberce, Ctibor z dalekého Slovenska a Merlet z nedaleké Prahy. Je třeba nezapomenout na skupinu nehistorického rambajzu Various Coloribus z velmi dalekého Berlína. (Abych byl přesný, v zahraničí se tomuto žánru říká fighting music - český ekvivalent jsem dosud neslyšel). Kromě těchto aktivních se tam vyskytovala i spousta stánkařů, žrádelníků, chlastolijců (i -pijců :o), čaj-chán, lazebna a lukostřelba.
K jednotlivým vystoupením: Komedianti na káře mě baví už pár let, ale lehce mi chybí jakýsi pohyb vpřed a nové nápady a fóry. Nicméně sám se zabývám podobnou činností, takže vím, že nápady přicházejí zásadně jindy než jsou potřeba, pokud vůbec. Tím pádem jim to nevyčítám. Ale co mi u nich chybí těžce je, že jsem se leckdy nedočkal ani osvědčených vtipů, které mi rvaly bránici dříve. Ale jak říkám, vždy mi navodí veskrze pozitivní pocit, protože jak Sancho (Jindřich Holeček) tak Harlekíno (Tomáš Bílek) jsou komedianti s letitou zkušeností a ví jak na "dělný lid". Prostě je mi s nimi fajn.
Co takhle Ctibor? Věčná škoda že neměli buď mikroporty nebo prostor, který by hlasově obsáhli. S šermem to sice mělo společného jen pramálo, ale ty česko-moravsko-slovenské kecy, ty kecy! Věčná škoda toho prostoru, protože to málo co jsem přes šum davu slyšel, mě značně nadchlo. No a s jakou roztomilou drzostí si přisvojili vynález kruhové obrany...
Grex: Ti seveřané jsou prostě jiní. Opět vážné, pochmurné, těžko dešifrovatelné téma, jdoucí všemi časy. Je velmi vidět spolupráci s libereckým divadlem FXŠ. (O členství ve více než méně divadelním Stilletu u některých ani nemluvě). Ovšem zajímavý poznatek: Velmi záhy jsem rozpoznal, kdo je u skupiny delší a kdo kratší dobu. Bez urážky, ale barokní andílek nasazený do gladiátorského mi velmi vyloudil úsměv na tváři. Nicméně i tak vytvořili hodnotný protiklad všem nevážným šermířským scénám a představením, které se dnes více inscenují, protože při švandě se nemusí tolik myslet.
A Merleti? Překvapili mě. A hned několikrát. Nejdřív novým složením (Zuzka Drdácká - ex Burdýři a Milda Řezníček - ex Equites), pak příjemně - několika novými souboji a vzápěstí trochu nepříjemně absencí novějšího programu. Mohli alespoň dát k lepšímu něco ze staršího, vyzkoušeného a ne tolik obehraného repertoáru. Jistě, inovovaný "Turnaj" je pořád hezky koukatelné představení, ale nějak mi tam holt chybí trochu dopřednosti. Trochu zklamání. Nicméně pořád se nestydím říci, že Merleti jsou u nás pořád asi nejlepší (myšleno - mému oku nejvíce lahodící).
Various Coloribus: co dodat? Kdo neviděl a neslyšel, neuvěří ani nepochopí. Jsou důstojným pokračovatelem skupin Fabula Aetatis a Cultus Ferrox. Tedy nejen pokračovatelem. Ono to bylo prý takto: část známého Corvus Corax se sebrala, oslovila část Fabula Aetatis a vytvořili Cultus Ferrox. A aby to nebylo tak jednoduché, když se od Cultus Ferrox odtrhne pár lidí a pár jiných přidá, vznikne Various Coloribus. Různobarevné, že? Ale dál k Various Coloribus - jsou o něco méně "fighting" než Cultus Ferrox nebo Fabula Aetatis, ale více melodičtí. Je to mimo jiné hlavně nástrojovým obsazením. Zatímco Fabula a Cultus obsahovali bicí (opravdu různorodé), dudy a šalmaje, Various Coloribus obsahuje kromě bicích a dud také quinternu, flétnu a nickelharpu (strunný nástroj, původem ze Švédska, pro lepší představu kříženec fiduly a niněry, má to asi 8 strun a mooooc klapek a šmidlá se na to smyčcem a bude to asi dost těžké). Ale i tak, rambajz umí velmi kvalitní.
A perličkou celé sobotěnky bylo, že se nám podařilo přesvědčit zepár zajímavých hostů, tři kluci hopli na jeviště, jeden z jeviště a už tu rámusil Cultus Ferrrrrrrox!
Ne, ne, nechtělo se mi odtamtud, ani za mák ne, ale všechno jednou končí a to hezké o to rychleji. Pěkná akce, především pro toho, kdo ví, co může očekávat a dovede si vybrat, proč tam jet.
Jafi
|
