Po tradiční roční přestávce se ve Frýdlantu v Čechách konaly už poosmé novodobé Valdštejnské slavnosti. A zase asi lepší a
povedenější nežli ty předchozí. O tom, jak jsme Frýdlant 2007 viděli já jako účastník a moji přátelé jako diváci, je
následující text.
Myšlenka uspořádat podobnou akci jednou za dva roky je podle mne dobrá. Organizátor má dostatek času připravit program a
zajistit peníze, účastníci i diváci mají dost času zapomenout to nepříjemné, co je na posledním ročníku potkalo a všichni se
pak mohutně těší, až nastane den D.
Letošní Frýdlantské slavnosti byly první v poválečné historii, které se musely obejít bez organizátorské ruky svého iniciátora
pana Dřevínka a byly mu tedy věnovány in memoriam.
Proč píšeme novodobá a poválečná historie? Málokdo totiž možná tuší, že první Valdštejnské slavnosti se ve Frýdlantu konaly už
v roce 1934 a jejich předzvěst už dokonce v roce 1910. Na radnici byla otevřena výstava s názvem "Historie Valdštejnských
slavností" a ačkoli nebyla příliš rozsáhlá, obsahovala docela dost fotografií z uvedených let, které mne velmi zaujaly.
Výstavu beru jako jeden z nejvýraznějších plusů celých slavností. Snad jen se mi zdálo, že neměla dostatečnou publicitu.
Nevědět o ní předem z internetu, asi bych jedinou zvací tabulku v boční ulici lehko minul.
Součástí vernisáže bylo také slavnostní uvedení nového životopisu Albrechta z Valdštejna. Knihu "Navzdory závisti"
napsal PhDr. Jindřich Francek, stojí necelých 260,- Kč a můžete si jí on-line koupit třeba
href="http://www.kosmas.cz/knihy/134278/navzdory-zavisti/" target="_blank"
title="http://www.kosmas.cz/knihy/134278/navzdory-zavisti/">v internetovém knihkupectví Kosmas.
Na náměstí tradičně rozložili své stánky trhovci s pseudohistorizujícím zbožím. Složení a výběr také tradiční, prostě klasika.
Někdo z přátel sice tvrdil, že je trhovců mnohem méně než jindy, já nevím. Nic mi nescházelo a pokud by méně trhovců znamenalo
tlak na kvalitu a více prostoru na náměstí pro diváky, pak snad je to i dobře.
Nebylo v mých silách a možnostech sledovat všechen program, který na náměstí probíhal. Ale z toho, co jsem viděl mne nic
nenadchlo. Nějaké hudební skupiny, jakési tanečky...to není nic pro mne. Vystoupení šermířské skupiny Collegium Armatum jsem
chytil po polovině a dojem byl rozpačitý. I mezi diváky, prý jsem přišel mj. o nehraný pád z pódia...
Jako mušketýr se snad mohu vyjádřit k ukázkám střelby německé skupiny
title="http://www.landsknechte-delitzsch.de/" target="_blank">Delitzscher Landsknechte. Mám pocit, že dobové drillbuchy
o práci s mušketou od pánů de Gheyena nebo Hexhama nebo jiných asi nikdy neviděli. Jejich ukázky mi přišly nedobové a také
trochu
nebezpečné. Znám u nás nejednu partičku, která by předvedla výrazně kvalitnější exkurz do mušketýrštiny, s výrazně lepším
vybavením a třeba i edukativním výkladem v češtině.
Když přeskočím bitvu a nechám si ji na závěr, tak jednoznačným vyvrcholením programu byl sobotní večerní pochodňový průvod.
Samotné ohňové procesí má úžasnou atmosféru. Pochodně, spousty bubnů, nekonečný had vojáků, štěkot povelů, klapot podrážek a
vyrovnaný krok, odlesky plamenů na tvářích, přilbách a knoflících uniforem. Iluze navrácených starých časů byla téměř dokonalá.
O čemž svědčí i to, že na švédské skandování Vivat Gustav Adolf, vivat Adolf odpověděla jedna starší dáma jakýmsi
křikem o fašistech :-)
Mimochodem, ten švédský pozdrav Valdštejnovi byl tak trochu naschválem a reakcí na to, že jsme byli uprostřed průvodu zastaveni
a přeřazeni až na samý
konec. Dokonce i za žebráky a toulavé keckaře.
Tady bych se chtěl organizátorů zeptat, jestli je nutné do poměrně honosně působícího průvodu i přímo do Valdštejnova doprovodu
(a teď nemám na mysli jen noční průvod) brát i vyloženě směšné figurky v koženkových vestách, slamáky s gotickou obuví,
prapodivné bosé karmelitány a další individua. A že jich bylo místy docela požehnaně.
K pochodňovému průvodu bych chtěl ještě říci, že chápu, jaký představuje asi problém vybavit několik set lidí kvalitními
pochodněmi. Ale tak jako posledně, ani letos jsem se nestačil divit, že nedošlo k žádnému zranění. Plameny během celkem dlouho
trvajícího pochodu velice často přepálily klacek přímo pod hadrovou bambulí a ty pak ještě hořící padaly
mezi diváky velmi těsně svírající průvod. Jako zadní voj jsme překračovali desítky hořících odlomených fagulí a neukázněné
obecenstvo probíhalo mezi loučemi a riskovalo pád fagule na hlavu. Myslím, že by úplně stačilo použít důsledně čerstvé dřevo.
Kupříkladu moje pochodeň byla z hodně uschlé větve a nepřehořela jen proto, že málo politá fagule chcípla ještě před půlkou
cesty.
Bitva samotná je pro spoustu účastníků i diváků synonymem pro celé slavnosti a vlastně víc je z víkendu nezajímá. Několik mých
kamarádů a známých dorazilo na sobotní nebo nedělní bitvu a také z jejich dojmů jsem čerpal podklady pro následující shrnutí,
jak bitvu vnímali diváci, zhusta naprostí laici ve vztahu k historii.
Zásadním nedostatkem byl zvuk. Bytva byla moderovaná a co jsem měl čas vnímat před nástupem na pozice, či jako mrtvola na
bojišti, tak moderátor byl schopný, mluvil srozumitelně a držel se pravděpodobně připraveného textu a nepouštěl se do
samostatné slovní ekvilibristiky, ve které často jiní spíkři dostávají se znalostmi hostorie na tenký led. Čili moderátor
dobrý. Bohužel nikde jinde než dole v dolní části bojiště ho nebylo slyšet. Naprosto nevhodně umístěné bedny s nízkým výkonem
pouštěly zvuk do zad poslední řady diváků a ostatní přeskakoval. Z několi míst hlediště mám potvrzeno, že nebylo slyšet nic.
Samotný průběh, nebo chcete-li scénář bitvy příliš rozebírat nehodlám. Hlavně proto, že ho skoro nikdo nedodržoval a hlavně na
císařské straně si každý dělal co chtěl. Snad jen dvě věci:
1) pro vojáka není nácvik scénáře třeba, pro velitele je povinností
2) bez spojení není velení
Zklamáním pro mne bylo účinkování jízdy v bitvě. Už několik měsíců dopředu jsem slyšel z několika zdrojů, jak se koňáci z
Náchoda (prý okolo starého jádra Novicy, dnes
title="http://www.kavalerienachod.webgarden.cz/" target="_blank">Kavalerie Náchod) nechali angažovat a jak nacvičují pády z
koní, vlečení padlých jezdců i chycených zajatců, najíždění koňmi do lidí atd. Po příjezdu jsem v tom byl utvzen, když si přímo
na place před bitvou něco z toho zopakovali a nainstruovali náš dav, jak se chovat, až do nás budou najíždět tělo koně na tělo
pěchoty. V bitvě samotné pak bylo jen vlečení zajatce, jinak nic. Ignorace scénáře, jízda si zmatěně krouží bojištěm, směšně
smrdlá z bezpečné vzdálenosti kordy proti píkám a naprosto nereaguje na salvy výstřelů z bezprostřední vzdálenosti.
To mi přišlo škoda z hlediska účastníka. Diváky navíc řádně zmátlo, když
title="http://www.jezdectvo.cz" target="_blank">Ráfova jízda nejprve bojovala na straně švédů a pak nez jakékoli změny
insignií nacválala za valdštejnovu stranu a pustila se do "svých". Nejvíce to bilo do očí při střetech s
href="http://www.corporal.cz/" title="http://www.corporal.cz/" target="_blank">Corporaly, s nimiž mají hodně podobnou
uniformu.
Jako nejtrapnější z celé bitvy bylo jednoznačně diváky i účastníky vybavení dobývaného tábora kartonovými chaloupkami. Naprosto
skvělý a mohutný stanový tábor byl divákům zakryt pěticí papírových zrůd dokonce potisknutých čárovými kódy. Trapné, hnusné,
zbytečné a také nepraktické. Přes baráčky nebylo vidět do tábora a všechno hraní Valdštejnova velení a organizace obrany přišlo
vniveč, diváci ho prakticky neviděli.
Dokonce si myslím, že orientace hlavních útoků směrem od diváků byla nešťastná a spousta lidí viděla po většinu času jen záda
švédských jednotek.
O co více dobověji a uvěřitelněji by působilo ohrazení tábora polským plotem a ježky. Jsem přesvědčený, že i pracnost výroby
takových zátarasů by byla menší, než stavba papundeklového kostelíku.
Jestli bylo žádoucí mít tam chajdy jako něco, co by se dalo zapálit, pak se to mohlo vyřešit třeba investicí do staré laciné
plachty naaranžované jako stany, které mohly vzplanout. V celkových nákladech by to jistě bylo únosné. Navíc kouře a výbuchů
bylo i tak dost.
Sobotní bitva byla, jak už to bývá, zmatenější než její nedělní repete. Nicméně jsme si obě jako účastníci užili. Na
třicítkových akcích stále vzrůstá podíl organizovaných jednotek, pikenýrů a mušketýrů na úkor bezprizorních mizerně vybavených
a většinou neukázněných kordíkářů. Z našeho pohledu to bylo v tomto směru nejhorší na švédském levém křídle. Když pominu fakt,
že opět došlo k zamezení pohledu části diváků na bojiště, pak funkce velícího centra v narychlo postaveném stanu nebyla
naplněna. Čekal bych tam stůl pokrytý mapami a dokumenty a i poblíž posedávající parta kordíkářů mohla být využita pro úlohu
rychlých poslů s fiktivními rozkazy, které by proudili mezi stanem a jednotlivými jednotkami. Místo toho byl stan místem
pikniku
v trávě po sprostu sedících a vesele se bavících prapodivně oblečených postav, zcela nezapojených do děje.
Několikerá vyjednávání, která Valdštejn se švédy během bitvy vedl pak mohlo být směrováno právě na tento stan a zde přítomné
velení. Škoda.
style="border: solid 1px black;">
Samozřejmě se musím zmínit o mrtvolkách a recyklaci. Mrtvých a zraněných je na třicítkových akcích víc než jinde a trend je
stále rostoucí. Spousta skupin rozšiřuje svoje řady o markytánky, felčary a lazaret s "krvárnou" (matlání umělou krví na
hadrové obvazy). To je paráda. Ale na Frýdlantě toho bylo skoro moc recyklační a rychlé. Jakmile někdo padl, byl bleskurychle
odtažen, okrven a poslán zpět do boje. Málokdo si chvilku poležel a skoro nikdo pak nehraje svou roli čerstvě zraněného vojáka.
Ovázané zkrvavené nohy běhají po bojišti jako nové atd. Na diváka působí zvláštně, když většinu času jsou vojáci jen raněni a
okamžitě pokračují v battlu, ale v posledních pěti minutách všichni dle scénáře padají a je definitivně po nich. (tedy ne
všichni, třeba tlusťocha ve žlutém kabátci přímo před diváky neposlalo k zemi ani desáté bodnutí kordem)
Chápu, nikomu se nechce po pár okamžicích bitvy zdechnout a dalších několik desítek minut jen dělat v leže dekoraci. Asi by to
chtělo najít nějaký kompromis a třeba závěry bitev scénářovat uvěřitelněji a dobověji - kapitulací nebo útěkem z bojiště.
Obligátní závěrečné mrtvolárium je prostě divné.
Kromě zmiňovaného žlutého břichatce se našlo ale i přes velkou tendenci umírat několik urputů, pokřikujících "Ještě žiju, to
nebyl zásah". Utkvěla mi třeba oblíbená Hrabjecí figurka coby jehelníček s pěti píkami v panděru, vesele se tlemící a
sekající do násad z těla trčících. Geroj. Hoši, to není závod o body. Je to divadlo, zapomněli jste?
Samostatnou kapitolou je zaklekávání či dokonce zalehávání jako ochrana před střelbou. Bože, chlapi, kde jste tuhle hovadinu
vyčetli? Představte si skutečné pluky, tercie, jak sebou máznou k zemi před mušketýry. Myslíte si, že se zase elegantně a na
povel zvednou? A jak jim to bude dlouho trvat? Zaklekávání je kardinální nesmysl! Vypadá blbě a mate diváka.
Za hraní role pak musím velmi pochválit Valdštejna - Mirka Kněborta. On svou rolí žije a nevypadl z ní například ani při
návštěvě švédského tábora, aby pro nedělní opakovačku doladil některé body scénáře. Nerozhodilo ho ani bodré "Čau vole" od sira
Vajíčka :-)
Hraje Valdštejna dokonale, jeho vybavení akci od akce je lepší a honosnější, jak se na generalissima patří. Škoda, že v rámci
rolí ještě mají někteří jeho sidekickové mezery v etiketě. Například hovořit před diváky s Jeho výsostí vévodou s nesejmutou
pokrývkou hlavy je podle mne fauxpas.
Nějak se nemohu rozhodnout, jaký mám pocit z rozdělení tábora na bojiště a město (což ale není letošní novinka). Je jasné, že
do města se všichni nevejdeme. Stany na bojišti navíc skvěle vytváří kolorit bitvy a scénáře. Na jednu stranu jsem rád, že (na
bojišti) jsme ušetřeni městského ruchu, stísněného prostoru, opilců a případných návštěv zvědavých a suvenýruchtivých opálených
spolulobčanů. Na druhou stranu, pokud chci prohodit pár vět s kamarády z jiných kumpanií nebo sledovat program na náměstí,
znamená to štrapáci pochodu přes město. Tak nevim.
Co říci závěrem? Možná, že na někoho budou předchozí věty působit negativně. Budete mít pocit, že se mi tam nelíbilo. Není to
tak. Letošní Valdštejnovky jsem si užil, jsem rád, že jsem tam byl a doufám, že za dva roky budu moci přijet zas. Moje
připomínky spíš berte jako obecnější remcání proti některým nedostatkům všech akcí u nás. Protože většinu z toho lze potkat na
většině bitev a událostí. A z té většiny akcí Frýdlant svojí kvalitou rozhodně vystupuje.
Pokud by někdo s něčím zde uvedeným nesouhlasil, chtěl mne opravit nebo jinak text okomentovat, může tak učinit v místním
diskuzním fóru Frýdlant 2007
Oficiální stránky:
target="_blank">http://www.valdstejnske-slavnosti.cz
Reportáže:
Fotografie:
- http://mu-frydlant.cz/vs2007/
- http://www.fotokraus.cz/page00006.htm
-
target="_blank">http://kukmil.rajce.idnes.cz/Valdstejnske_slavnosti_-_Frydlant_2007/
-
target="_blank">http://projekty.skrleta.com/frydlant2007/slides/01.html
-
target="_blank">http://www.jezdectvo.cz/ukaz-foto.php?galerie=33
-
target="_blank">http://hardkernel.kbx.cz/corporal/2007/07-05-19-B-Frydlant/Frydlant%20-%20Valdstejnske%20slavnosti%202007/
-
target="_blank">http://agentz.info/galerie2.php?page=0&obr_celkem=30&id_akce=100
-
target="_blank">http://www.fotobogatynia.one.pl/thumbnails.php?album=48
-
target="_blank">http://liberecky.denik.cz/multimedia/galerie/36669.html
-
target="_blank">http://www.rozhlas.cz/vylety/reportaze2007/_galerie/331504?type=image&pozice=1
|
