Bitva na Bílé hoře, pořádaná občanským sdružením Bílá hora 1620 (jinak lidé okolo skupiny Rytíři koruny české z Plzně) se letos konala po čtvrté. Každoročně je celá akce lepší a lepší, o tom snad není pochyb. Stovky účastníků z Čech a Moravy, Slovenska, Německa, Anglie a místy i dalších zemí se sjíždějí druhý zářijový víkend k imprézku, která pro období třicetileté války je u nás asi tou nejprestižnější. Přesto je mnoho co zlepšovat, jak na straně organizátorů, tak na straně účastníků.
Objevuje se stále více jednotek na úkor jednotlivců a tří-čtyř členných skupin, zlepšuje se vybavení, pracuje se na funkčnosti větších bojových celků. Na druhou stranu je mi naprosto nepochopitelné, proč organizátor přistoupil k vystrojení skupinek nikdy nešermujících studentů hadříky a plastovými přilbičkami, a postavil je do pole. Účastníků vybavených a zkušených je tolik, že absence podobných věcí by se na celkovém dojmu projevila jen kladně.
K jednotkám a větším bojovým oddílům bych se chtěl rozepsat trochu víc a obecněji. Pokud budeme chtít zlepšovat kvalitu podobných akcí, pak vedle samozřejmého důrazu na kvalitu vybavení jednotlivců, na kvalitu scénáře (jak dramatickou, tak historicky co nejvěrnější), tak musíme logicky dojít k nutnosti Vytváření a organizování větších celků - sekcí, řad, čtverců, falang apod. dle příslušné doby. Tady je také vidět kvalitativně vzrůstající trend a velkých celků je každý rok víc a víc a jsou stále početnější. V této souvislosti pak naprosto nechápu pořadatele, který nedává přednost jednání s velkou partou a mrňá se s jednotlivými skupinami. Mě tedy přijde ekonomičtější dohodnout účast, dopravu, ložírování, stravování, střelný prach a následné finance s jedním zástupcem party šedesáti lidí, schopných předvést fungující jednotku, než se handrkovat o stejné věci s deseti zástupci šestičlenných skupin, které pak ani nejsou v poli schopní kooperace. A samozřejmě je jednotně se dopravující skupina v konečných součtech nákladů (bus, společná kuchyň atd.) levnější.
Martin Cholinský (hlavní pořadatel BH) letos přišel s domněnkou, že trend je takový, že na akcích obecně se do budoucna bude proplácet stále méně nákladů a do deseti let budou naopak účastníci platit za možnost se akcí účastnit. Dovolil bych si nesouhlasit a doložit to našimi českými i zahraničními zkušenostmi. Jsem přesvědčen, že když si mohou pořadatelé akcí na Ukrajině, na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku a nebo dokonce na Moravě dovolit zvát desítky účastníků z Čech a hradit jim kompletní náklady (či dokonce přilepšit žoldem), tak by na tom ty nejprestižnější akce v čechách měly být podobně. O tom, že se za poslední čtyři roky zvedly dramaticky ceny pohonných hmot a koneckonců i potravin, by asi všichni měli vědět.
Samozřejmě, jsme (většinou) amatéři a děláme to pro zábavu. Ale jak se říká, o peníze jde vždy až na prvním místě. Každý z nás investuje do svého koníčku nemalé peníze nejen na prvotní pořízení vybavení, ale další peníze každoročně jako údržbu a výměnu věcí již doslouživších, či překonaných. Při počtu cca deseti akcí za rok by se další náklady na cestovné (stravné a další nepočítám) zásadně projevily v rozpočtu každého z nás. Jsou akce, kam jezdí spousta lidí kvůli atmosféře, přátelům a z dalších důvodů, a kde většina z nás asi ráda oželí kačku, aby si ji mohla užít. Jde ale většinou o komorní akce nekomerčního charakteru.
Zpátky k letošní Bílé hoře. Nechci se šťourat ve scénáři a režii, podle mne to bylo odpovídající, žádný velký překvápko. Naopak, jezdec vynořivší se z mlhy, následovaný srovnanými šiky pikenýrů a mušketýrů, to je zážitek, který dlouho zůstane v paměti. Snad jen postřeh nejen od šermířů, ale i některých diváků - chtělo by to nějakou inovaci. Stále stejně působí průvodní slovo v podání Petra Jančaříka, snad jen letos to bylo ještě více unavené a monotónní.
Ani se nebudu vrtat v účinkování jednotlivých skupin, samozřejmě by císařští mohli umírat více, samozřejmě se stalo, že se zase objevily jednotky útočící na jiné celky než jim byly dány scénářem a "vyfoukli" tak sým kolegům "maso" a tak si někdo skoro neškrtl. I nářek nad prapodivnou a nerealistickou pyrotechnikou bych mohl psát stále dokola... Bylo to lepší než loni.
Co byla naprostá bomba a co by se mohlo stát inspirací, bylo fungování mušketýrského Mortaigne regimentu s pikenýry Via Cassa při sobotním natáčení. O co šlo? Šermířské divadlo Sentiment du fer se svými přáteli připravují obnovení inscenace hry Cyrano z Bergeracu a na Bílé hoře si chtěli k němu natočit nějaké filmové věcičky. Dali po sobotní bitvě dokupy dav dobrovolnického komparsu, Čert si "sedl" na režisérskou sesli a do setmění se blblo před kamerou. Mortaigne s Cassou postavili jednotku tak jak skutečně mohla vypadat, několikrát si zkusili útok naprázdno a pak jsme se, coby gaskonšťí kadeti, rozeběhli proti nim. Konečně ve třicítce trochu více reálnosti, zvýšení rychlosti, hromady mrtvolek během prvních sekund střetu, prostě paráda. Naprosto vsichi účastníci natáčení i okolostojící diváci se pak shodli na stesku "Proč se to sakra takhle nedělá na bitvách?"
(Malá odbočka k natáčení - při poslední klapce se mi podařilo fláknout Baghíru pažbou do hlávky o hodně hodně víc, než jsme měli oba v plánu, za což se ještě jednou omlouvám. Doufám, že už je v pořádku.)
Trochu se pak v neděli u táboráku rozhořela debata o zvyšující se tvrdosti třicítkových bitev. Podle mého je to v pořádku. Nejsme tam na borůvkách, s nějakou tou modřinou a kapkou červený se (alespoň u nás v Altblau) počítá, stejně tak jako s přeraženými píkami. Já sám jsem si v pondělí po akci napočítal sedm opravdu velkých modřin, ale byl bych poslední, kdo by si na zbytečnou ostrost bojů stěžoval.
Další spousta postřehů z Bílé hory je už velmi subjektivních a co člověk, to názor. Někomu se líbil výběr stánkařů, někomu vadily ty s nedobovým sortimentem, někdo si pochvaloval vystupující hudební skupiny, někdo nad nimi ohrnoval nos, dost lidí bylo nadšených z rozrůstajícího se dobového tábora a někomu vadilo vchaosení se vojenských napodobenin a nedobové PETky po stolech a cigárka... Jen ta popůlnoční opilecká Kabáto-countryová Váwrovic diskotéka byla hodně nešťastná a nemluvil jsem s nikým, komu by udělala dobře.
Shodně naprosto všem vadil ukrutánský studený vichr, ale to fakt pořadatelům nepřišijeme.
Odkazy:
Pokud máte k Bílé hoře, nebo k tomuto článku co říci, použijte zdejší diskuzní fórum, konkrétně diskuzi Bílá hora
(Fotografie k ilustracím jsem ukradl bez svolení autorů, snad mne za to nebudou popotahovat ;-)
|
