Na českém trhu vzniká stále více různých asociací a profesních združení. Mnohé se zaštiťují ochranou spotřebitele, ale jde jim spíš o posílení pozice na trhu a vytlačení konkurence.

Téměř nemine týden, aby nebyl s velkou slávou oznámen vznik nějaké asociace, profesního združení, či klubu těch nějlepších v daném oboru. U jejich zrození obvykle stojí velké cíle, prohlášení o otm, jak nová
organizace změní trh, přispěje k rozvoji příslušného segmentu nebo zajistí, aby spotřebitelé byli lépe chráněni. V podtextu to většinou znamená, že těmi "správnými, poctivými a nejlepšími" poskytovateli dané
služby budou poze její členové, zatímco na firmy stojící mimo by si měl dát zákazník pozor.
Některé asociace jsou skutečně pouze marketingovým tahem a mají za cíl posílit důvěryhodnost svých členů.
...

Po "marketingových" asociacích jsou druhou častou skupinou ty, kterým osobně přezdívám "protestní". Zakládají je skupiny nespokojenců, kteří vystoupili z nějaké jiné asociace. Důvodů může být samozřejmě mnoho, od těch věcných (nesouhlas s postupy nebo rozhodnutími, jiný názor na to, jaké postoje by měla asociace zaujímat) až po osobní ("Nezvolili mne za prezidenta, založím si vlastní organizaci abudu v jejím čele.").

Pokud protestní asociace vznikly kvůli nesouhlasu s názory asociace původní, hýří aktivitou, přicházejí s náměty, aktivně vystupují v diskuzích a jsou vidět v médiích. rychle a intenzivně vytvářejí dojem, že jsou lepší a aktivnější. Zlom přichází zhruba po roce, kdy vyprchá pocit novosti a soutěživost přestane být dostatečnou motivací. Pak se prokáže skutečná životaschopnost takové protestní organizace. Buď se lidé ztotožní s jejími cíli a posílí její řady, nebo skomírá. Někteří zklamaní členové po nějaké době zkusí založit další asociaci a znovu oživit původní myšlenky, častěji ale převládne rezignace.
...

Jak by tedy měla vypadat asociace, do které má smysl vstoupit a kterou by měli členové aktivně podporovat? Vždy záleží na tom, proč asociace vzniká. Pokud ale budeme vycházet z toho, že asociace má vedle ochrany
zájmů svých členů zkoušet posunout dál i celý trh, platí pět základních pravidel:

1. Mít jasné poslání: Pouze asociace, která má jasně stanovený a veřejně prezentovaný cíl, má šanci zaujmout a získat si trvalou pozornost těch, které chce oslovovat a ovlivňovat. Poslání přitom musí být
   opakovaně připomínáno a vše, co asociace dělá, musí z něj jasně a srozumitelně vycházet.
   



2. Sdružovat celý trh nebo jeho významnou část: Pokud asociace není schopna sdružit největší hráče na trhu, nemá šanci reálně ovlivnit podnikatelské prostředí v daném segmentu.
   



3. Mít aktivní představitele: Asociace, která má skvělé cíle a sdružuje dostatek hráčů na trhu, nemá šanci dlouhodobě uspět v případě, že za ni nedýchá profesionální a aktivní osobnost, která dokáže
   partnery přesvědčit o tom, co asociace prosazuje a co je pro ni důležité. S postupem času totiž mají zástupci členských subjektů stále méně času a pouze důrazný manažer asociace dokáže zajistit její funkčnost.
   



4. Mít dostatečný rozpočet: Úspěšná asociace musí mít rozpočet, ze kterého bude schopna zaplatit spolupracovníky a či externí partnery, prezentovat se a komunikovat s členy a veřejností.
   



5. Mít aktivní podporu: Aby asociace dobře fungovala a svým členům přinášela potřebnou hodnotu, musejí se její práci věnovat i vedoucí představitelé členských subjektů. Zůstane-li asociace svému aparátu, postupně přestává mít přidanou hodnotu pro své členy, neboť nemá motivaci sledovat fungování daného trhu a její představy se začínají rozcházet s potřebami členských subjektů.
   

Tomáš Prouza