Lancknechti:\r
\nSlovo "Landsknecht" se objevuje v němčině okolo roku 1470 a znamená zemský\r
\nsluha. Kolem roku 1500 se změnilo na"Lanzknecht" (česká gramatika\r
\nlancknecht) lanze - kopí (píka) se stalo nejběžnější zbraní pěšáka.\r
\nLandsknechti byli pěší vojáci německých císařů Maxmiliána I (1493-1519) a\r
\njeho vnuka Karla V. (1519-1556). Landsknechti částečně převzali zvyklosti a\r
\ntaktiku od Švýcarů. Jakmile "Obrist" - plukovník, dostal jmenování od\r
\ncísaře, postupně jmenoval kapitány, kteří veleli praporům, a poté, co bylo\r
\nvše připraveno, byli vysílání bubeníci k verbování. Větším problémem než\r
\npostavit vojsko, bylo odmítnout ty, kteří byli buď neschopni nebo příliš\r
\nuboze vybaveni. Vyhlášení plukovníci, jako Frundsberg a von Sickingen byli\r
\nschopni postavit armádu o 20 000 pěšácích v rozmezí týdnů. Naverbovaní\r
\nbyli shromážděni na kontrolní přehlídku - Mustrunk. Pluk tvořila pestrá\r
\nsměsice sedláků, tovaryšů, studentů, kteří byli přitahováni výdělkem,\r
\nkořistí, dobrodružstvím a také synů bohatých patricijů, kteří narukovali v\r
\nzájmu rodinné cti. Zhruba čtvrtinu vojska tvořili zkušení vojáci -\r
\nDoppelsoldneři, kteří dostávali dvojitý žold - 8 zlatých za měsíc a měli\r
\nprávo nosit honosný oděv. Landsknechti vůbec si libovali v bohatě\r
\nprostřihávaném a barevném oblečení až pitoreskního vzhledu.\r
\n Hlavní zbraní landsknechtů byla přes čtyři metry dlouhá píka. Důstojníci\r
\na dopplsoldneři byli vyzbrojeni halapartnou. Obouruční meč, také výzbroj\r
\ndoppelsoldnerů - sloužil mimo jiné k rozrážení řad pík a k jejich\r
\npřesekávání. Jako ruční palnou zbraň používali landsknechti arkebuzu,\r
\nopatřenou doutnákovým zámkem. Nejčastější poboční zbraní býval Katzbalger -\r
\nmeč s esovitou záštitou, ale také tesák nebo meč. V rukou landsknechtů\r
\nmůžeme vidět též prapory obvykle čtvercového tvaru na krátké násadě -\r
\nFähnlein - toto slovo označovalo i jednotku vojska zhruba o 400 mužích.\r
\nPrapory v rukou lancknechtů sloužily k organizaci vojska. Tyto prapory umožň\r
\nují takzvané mávání vlajkou, které se dodnes provozuje při slavnostech v\r
\nNěmecku a Švýcarsku.\r
\nLandsnechti dosáhli na bojištích proslulosti a byli najímáni i "na druhé\r
\nstraně". Po bitvě u Raveny (1512), kde bojovali na straně vítězných\r
\nFrancouzů, nařídil Maxmilián I všem landsknechtům ve francouzských službách\r
\nnávrat domů. 800 landsknechtů, kteří císaře neposlechli, se stalo základem\r
\nlegie černých landsknechtů, tito byli u Novary (1513) zdecimováni\r
\nŠvýcary a zajatci popraveni. Zbývající jednotky byly u Pavie rozsekány\r
\ncísařskými landsknechty plukovníků Frundsberga a Emse.\r
\n Vzrůstající nedisciplinovanost, internacionální angažovanost, rozvoj\r
\npalných zbraní, to mohou být příčiny zániku landsknechtů, každopádně ve\r
\ndruhé polovině 16. století začíná křiklavý kostým mizet a samo slovo\r
\nlancknecht ustoupilo termínu "keiserlicher Fussknecht" (císařský pěší\r
\nvoják).\r
\n\r
\nNejznámější bitvy s účastí lancknechtů:\r
\n1492 - u Běláku (Villach) v Korutanech\r
\n1504 - u Schönberga v Bavorsku - porazili české žoldnéře\r
\n1511 - mezi Imolou a Bolognou (Itálie) - porazili benátsko-papežské síly\r
\n1512 - u Raveny (Itálie) - na straně Francouzů\r
\n1513 - Crezzo (Itálie) - porazili Benátčany\r
\n1513 - u Novary (Itálie) - černí lancknechti zdecimováni Švýcary\r
\n1515 - Marignano v Itálii - černí lancknechti porazili Švýcary na straně\r
\nMilána a císaře\r
\n1522 - La Bicolla v Itálii - porazili Švýcary, kteří bojovali na straně\r
\nFrancouzů\r
\n1525 - u Pavie v Itálii - rozsekali císařovi lancknechti černé lancknechty\r
\n1527 - dobití a vydrancování Říma\r
\n1532 - porážka Turků u Vídně\r
\n1547 - u Mühlbergu - účast na porážce německého protestantského spolku\r
\n\r
\n |
