Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : dolů

Müscha 09. květen 2006 23:39:03
Češovské valy jsou nádherné, ale s keltíky toho moc společného nemají. Psal jsem na ty valy jednu větší práci a má li někdo zájem, tak ho tam klidně provedu :o)

Stanus 09. květen 2006 17:31:33
Keltský skanzen isarno v Letovicích www.isarno.com nebo www.sweb.cz/isarno

Stanus 09. květen 2006 17:16:03
Keltský skanzen isarno v Letovicích www.isarno.com nebo www.sweb.cz/isarno

hild 07. duben 2006 15:05:42
Mimochodem, byl jste se někdo podívat na Češově?

hild 07. duben 2006 15:03:45
Ahoj Snehul, mohl(a) bys prosím blíže lokalizovat to místo na Troskách? Např. směr od parkoviště atd.. Loni jsme tam hledali jeskyni Sklepy, nachází se nedaleko od Trosek, prý je to východ (nebo taky vchod) do tajné chodby, která končí až na hradě.. Vchod byl zadělaný mříží, kterou někdo přeřezal.. Ale je to docela úzké, nutno se plazit po zemi.

Tyns 07. duben 2006 11:51:05
Ahojky, Sněhule nevíš, kde sehnat Brunaux, J. L.: The Celtic Gauls: Gods, Rites and Sanctuaries, Paris., Ellis, P. B.: Caesars invasion of Britain nebo Koch, J.: The celtic heroic age: Literary sources for ancient celtic Europe and Early Ireland and Wales?

Pampalíny 15. květen 2003 21:35:52
Blín má zvláštní účinky, které by mohly pomoci k bojové zuřivosti. Kouknu do chytrých knih. Experimentování bych se nebál, ovšem jen za přítomnosti lékaře :-)

slinger 23. duben 2003 09:16:10
Wothan(25. březen 2003 08:22:22) : v Osprey Pictish Warrior autor Paul Wagner uvádí jako možný zdroj bojové zuřivosti i nám běžně známý blín, ale dávkování neznám a experimentovat nedoporučuji.

Snehul 02. duben 2003 14:21:56
cyklopedii

Snehul 02. duben 2003 14:21:23
co pise Waldhauser v enciklopedii dodam zejtra

Snehul 02. duben 2003 13:38:11

K objasnění toho, zda je takováto "pohádková brána" vůbec možná, si musíme vzít na pomoc kvantovou fyziku, která teorii o mnohosti světů potvrzuje. John A. Wheeler, profesor Princetonské univerzity, v roce 1957 matematicky dokázal, že existuje řada mnohorozměrných, paralelních světů. Časoprostor (dimenze) je vlastně reálný svět určený třemi prostorovými souřadnicemi a časovým vektorem. Z teorie kvantové mechaniky plyne, že v témže nebo sousedícím prostoru může souběžně existovat i více dimenzí, pokud mají vzájemně odlišný tok času - odlišnou hodnotu časové invariance. Z mnoha pověstí přece známe případy, kdy člověk, povětšinou pasáček ovcí nebo nezkušený hledač pokladů, který vstoupil do podzemních prostor a strávil tam relativně krátkou dobu potřebnou k nalezení zatoulané ovečky nebo vyzvednutí pokladu, zjišťuje s hrůzou po svém návratu do naší reality, že zde již uběhly měsíce, roky, či celé věky! Hranice dvou paralelních dimenzí (paradimenzí) můžeme chápat jako dvě pulsující plochy, částečně vzájemně průchodné. Pomineme nyní občasné náhodné pootevření těchto průchodů, při kterém snad dochází k nevysvětlitelným zmizením, k oněm pověstným dešťům žab nebo ryb a soustřeďme se na stabilní nebo víceméně periodicky se otevírající vstupy, pro které je obvykle používán Lovecraftův termín "portae inductae" tj. zavedené brány. Tyto je možné identifikovat nejen podle výskytu četných poruch elektromagnetického a gravitačního pole, ale i podle anomálií optických a elektrických jevů reálné fyzikální podstaty, které lidé vnímají jako rozličné holografické děje, přízraky aj. A protože nám štěstí přeje, můžeme se pokusit o přesnou lokalizaci místa, kde se na Troskách tato "hvězdná brána" nachází. Vydejme se tedy na nejnižší místo jižního svahu, kde je v polovině vzdálenosti mezi stěnami skal věží Panny a Baby výrazná prohlubeň zavalená velkými balvany. Dodnes je známá pod svým záhadným názvem "díra do pekla". Má být počátkem šikmé trhliny nebo pukliny procházející západním směrem do hloubky 600 metrů. Na závěr ještě stojí za to zmínit pověst o mladém chasníkovi (z knížečky Ladislava Tomáše - Hrad Trosky v pohádkách a pověstech, kráceno), kterému se takovýto průnik "jinam" přihodil. Byl předvečer Jana Křtitele, 23. Června 1841. Ze starého mlýna Žampachu, na okraji Ktové si mladý mlynář Jakub vyrazil za svou milou do sousední vsi pod hradem. V houstnoucím šeru ale sešel z cesty a když se na okamžik roztrhly temné mraky, spatřil na temeni skály vysoko nad sebou matný obraz hradní věže. Projela jím hrůza, když si uvědomil, kde se to vlastně ocitnul. Stál přímo na okraji oné hrozivé prolákliny, díry do pekel. V panice zakopl a propadl se přímo do černé tmy. Vše ztichlo. Nahmatal skalní stěnu a po čtyřech se posouval k paprsku, který k němu z neprůhledné tmy probleskl. Oslnila jej zář ohně a vzhled hradu ho překvapil. Namísto rozvalin spatřil celé podsebití se střílnami, na ochozech stráže a na nádvoří skupinu rytířů oděných v brnění. Jakub naslouchal podivné zastaralé řeči, jakou nikdo v Čechách nehovořil. Z osvětlených dveří paláce vyšel náhle mladík s pohárem a sestupoval k rytířům. Jeden z nich rozložil na menší zídku plášť a mladík naklonil pohár, ze kterého se začaly sypat zlaťáky. Jakub užasle pozoroval, že jeden ze zlatistých paprsků míří přímo k jeho úkrytu. Pocítil lehké ťuknutí do nohy a když se sehnul, držel v ruce kulatý plíšek. Dveře paláce se však otevřely znovu a z nich vyšel muž ve zdobném plášti, na hlavě tmavý klobouk. Doprovázely ho tři štěkající obludy, které ihned vyrazily na nádvoří. Jakub se vyděsil, na nic už nečekal a počal se soukat zpátky do temnoty. Náraz do hlavy jej otupil. Nevěděl, jak dlouho si rozdíral ruce a kolena o drobné kamínky, než padl vyčerpáním. Probudily jej až hřející paprsky slunce. Když se pak vracel do Žampažského mlýna, měl pocit jakoby se probudil ze zlého snu, kdy se dostal do jiného světa. Ale zlatý plíšek v ruce ho neustále přesvědčoval, že stará pověst, kdy se na Jana Křtitele otevírá země s poklady, je pravdivá. Vydáte-li se někdy navštívit hrad Trosky, nezapomeňte chvíli postát na tom záhadném místě schovaném v temném lesíku jen pár metrů od parkoviště a zahleďte se do mělké prohlubně zavalené velkými kameny, které jsou i za nejparnějšího léta neustále vlhké. S trochou štěstí se třeba poodhalí onen závoj mezi světy a i Vy budete moci prožít těžko uvěřitelný příběh…

Snehul 02. duben 2003 13:35:45

Vraťme se tedy až do pravěku, do mladší doby bronzové, z níž pochází nález pícky těsně vedle druhé brány s keramickou formou na odlévání bronzové sekerky s tulejkou. A lití této slitiny mědi s několika procenty cínu bylo jako složitá technologie utajováno a spojováno s magickými obřady. Z mladší doby železné pocházejí pak další nálezy. Trosky byly v té době středem rozsáhlé opevněné plošiny využívající přirozených pásů pískovcových skal. Systém propojených obranných valů se rozkládal od Podtroseckých údolí (hradiště Semín) přes lesy u Mladějova až po severní svahy Apoleny. Výzkum, který proběhl na hradišti Semín v prostoru valu a jeho předpolí, přinesl doklad o Keltském osídlení. Prostřednictvím osmi zlomků keltské keramiky a radiokarbonovým testem zetlelého dřeva ze dna příkopu, provedeným v renomované laboratoři v Heidelberku bylo určeno stáří této lokality do let 490 - 190 př. K.. Co je ale nejzajímavější je skutečnost, že z vnitřního areálu vůbec nejrozsáhlejší opevněné polohy v ČR (cca 180 ha!) nepocházejí žádné archeologické nálezy, přestože je každým rokem zorávána. Přímo se tedy podbízí hypotéza, zda nešlo jen o vymezení jakéhosi zvláštního prostoru k neobvyklým účelům? Pokud se totiž nejedná o hradiště v klasickém slova smyslu, muselo být jeho zbudování v tehdejší době motivováno náboženskými pohnutkami. A to vskutku důležitými, vezmeme-li v úvahu obrovské úsilí, které bylo vynaloženo. Nelze nezmínit teorii jednoho z předních českých keltologů Dr. Jiřího Waldhausera, zda snad pro svůj neobvyklý zjev nebyla celá krajina Českého ráje využívána jako sakrální zóna, posvátná krajina, do které se vstupovalo pouze za účelem provádění obřadů a jiných magicko-náboženských praktik. Bohužel, keltské náboženství už asi navždy zůstane zahaleno neproniknutelnou rouškou tajemství. Byla o něm napsána už řada knih, vysloveno množství hypotéz, jeho tajuplnost a nezodpovězené otázky však vzbuzují stále silný zájem. Kastou zasvěcených byli u Keltů druidové, jejichž učení bezesporu vycházelo z nesmírně dávných indoevropských vzorů. Nad druidským učením o věčném životě se podivovalo už mnoho starověkých autorů. Jak popisuje Strabón, považovali Keltové náš svět za konečný (oproti víře v nesmrtelnost duše!), který jednoho dne zanikne při strašlivé katastrofě, kdy se lidem vymkne z rukou vláda nad živly. Není bez zajímavosti, že při líčení této apokalypsy je použito i slov "kulatá země hoří". Dalším z mnoha zarážejících aspektů druidského učení byla víra v druhé světy. Keltové v ně pevně věřili a měli za to, že překonat hranici mezi světem zdejším a světem nadpřirozených sfér je vcelku snadné s pomocí zvláštních bran či vstupních míst. Průchodem do zásvětí bývaly některé výrazné pahorky nebo výjimečné přírodní útvary. A několik indicií nasvědčuje tomu, že jeden z nich se nachází právě na Troskách.

Snehul 02. duben 2003 13:32:41
Až přijdete k silnici u osady Semín, všimněte si zbytků největšího opevnění z keltského období i celého českého pravěku. ...

Snehul 02. duben 2003 13:25:58

Ves poprvé doložena roku 1339, kdy ji držel Heřman ze Semína. První a poslední zpráva o tvrzi je z roku 1497, kdy tvrz i ves vlastnil Vilém z Pernštejna. Tvrziště již dnes připomíná jen mírné návrší. Koncem 16. století zde byly vybudována renesanční budova sloužící správě semínského panství, náležejícímu pardubickému komornímu panství. Význam Semína vzrostl po roce 1691, kdy zde byl zřízen pivovar. V té době došlo k přestavbě a rozšíření původní budovy v barokním slohu. Po zrušení pivovaru v roce 1855 bylo stavení změněno na obytnou budovu. Semín je rodištěm významného českého architekta Josefa Gočára (13. 3. 1880).Impozantní pohled vytváří nad Semínem v jádru románský kostelík a dřevěná zvonice. Zvonice pochází ze 16. století a je kulturní památkou. Na východním okraji obce je zajímavá stavba Semínský akvadukt, kde dochází k mimoúrovňovému křižování Opatovického kanálu a Sopřečského potoka zvaného Mulda. musim se podivat doma do knihy

Snehul 02. duben 2003 09:56:06
A v neposlaedni rade Comix Asterix a Obelix

Snehul 02. duben 2003 09:54:37
to je asi tak zaklad , ktery je treba znat:-)))

Snehul 02. duben 2003 09:54:04

No pro vsechny zvedvce, kteri se chteji neco dozvedet o zpusobech keltu at uz v zivote v miru nebo v boji doporucuji precist tyto knihy: Adámek, F.: Halštatský pohřeb v Býčí skále. Blansko, 1972. Balbín, B.: Krásy a bohatství české země. Přel. H. Businská. Praha, 1986. Bauerová, Anna: Návrat na pohoří Zlatého koně. Praha, 1978. Bauerová, Anna: Zlatý věk země Bójů. Praha, 1988. Bauerová, Anna: Zlato, král kovů. Průvodce pro mládež k výstavě Zlatá země Gabreta. Praha, Národní technické muzeum, 1994. Bauerová, Anna: Keltové v Čechách. Průvodce po památkách keltské kultury. Praha/Litomyšl, Paseka, 1996. Benadík, B. & Vlček, E. & Ambros, C.: Keltské pohrebiská na juhozápadnom Slovensku. Bratislava, 1957. Böhm, Jaroslav: Naše nejstarší města. Praha, 1946. Böhm, Jaroslav: Kronika objeveného věku. Praha, 1941. Brunaux, J. L.: The Celtic Gauls: Gods, Rites and Sanctuaries, Paris. Břeň, Jiří: Černé náramky v českém laténu. Praha 1955. Břeň, Jiří: Zlaté předměty z keltského oppida ve Stradonicích u Berouna. in: AUC 3, 1959 (1960). Břeň Jiří: Význam spon pro datování keltských oppid v Čechách. SbNM XVIII-A, 1964. Břeň, Jiří: Třísov (Oppidum), Praha, 1966. Bouzek, J. et al.: Dějiny archeologie II., Praha, 1984. Budinský, P.: Keltské kostrové hroby z Podkrušnohoří ve sbírce teplického muzea, Teplice, 1983. Buchvaldek, M. et al.: Dějiny pravěké Evropy. Praha, 1985. Burian, J. & Mouchová B.: Záhadní Etruskové. Praha, 1974. Caesar, Gaius Julius: Zápisky o válce galské. In: Válečné paměti. Přel. I. Beneš. Praha, 1972. Cashman et al.: Identical microsatelite haplotype found in cystic fibrosis chromosomes bearing mutation G551D in Irish, English, Scottish, Breton and Czech patients. in: Human Heradity 45, 1995. Dalimilova kronika. Praha, 1948. Daněk, A.: Báje českého Pošumaví. Praha, 1912. Dawson, Ch.: Zrození Evropy. Praha, 1994. Déchelette, J.: Les fouilles du Mont Beuvray de 1897 ŕ 1901, Paris, 1904. Dějiny pravěku a starověku I-II. Red. J. Pečírka. Praha, 1982. Dobiáš, J.: Dějiny čs. území před vstoupením Slovanů. Praha, 1964. Drda, Petr & Waldhauser, Jiří & Čižmář, M.: Oppida und Viereckschanzen. AR, XXIII, 1971. Drda, Petr: Keltské oppidum Hrad u Nevězic. In: AR, XXXIX, 1987. Drda, Petr & Rybová, Alena: Keltové a Čechy. Praha, Academia, 1998. Dubský, B.: La Tčne jižních Čech. Strakonice, 1932. Dubský, B.: Hradiště Sedlo u Sušice. PA, XXXIX, 1933. Dubský, B.: Pravěk jižních Čech. Blatná, 1949. Dvořák, F.: Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné. Praha, 1938. Fialová, L. et al.: Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha, 1950. Filip, Jan: Umělecké řemeslo v pravěku. Praha, 1941. Filip, Jan: Pravěké Československo - La Tchécoslovaquie préhistorique, Praha, 1948. Filip, Jan: Praha pravěká. Praha, 1949. Filip, Jan: Keltská společnost v době laténské - La société celtique a l`époque de La Tčne. AR V-1953. Filip, Jan: Keltové ve střední Evorpě - Die Kelten in Mitteleuropa, Praha, 1956. Filip, Jan: Rod a rodina v předkeltském a keltském prostředí. PA 1961. Filip, Jan & Buchvaldek, M. & Sláma, J.: Evropský pravěk. Praha, 1962. Filip, Jan: Keltská civilizace a její dědictví. Praha, Academia, 1995. Filipová, Alena: Archeolog Jan Filip ve vzpomínkách. Praha, Academia, 1995. Fridrichová, M. et al.: Praha v pravěku. Praha, 1995. Franz. L.: Eine keltische Niederlassung in Südböhmen. Praha, 1942. Fraser, J. G.: Zlatá ratolest. Přel. I. Herold. Praha, 1994. Frolík, J. & Smetánka, Z.: Archeologie na pražském hradě. Praha/Litomyšl, 1997. Glob, P. V.: Lidé z bažin. Přel. J. Rak. Praha, 1972. Grenier, A.: La Gaule Romaine. An Economic Survey of Ancient Rome. Baltimore 1937. Grenier, A.: Les Gaulois. Paris 1945. Grenier, A.: La Gaule celtique. Paris 1945. Hájek, Václav z Libočan: Kronika česká. Praha, 1981. Henry, F.: Early Christian Irish Art. Dublin, 1954. Herm, G.: Kelti. Přel. K. Dlouhý. Pratislava, 1985. Holder,A.: Alt-celtischer Sprachsatz. Leipzig, 1897. Horák, B. Gallové v českých zemích. Spisy Masarykovy university v Brně, Brno, 1923. Hrala, J.: Knovízská kultura ve středních Čechách. Praha, 1974. Hrala, J.: Malý labyrint archeologie. Praha, 1976. Jandová, L.: Keltském oppidum u Hrazan. AR IV/1952, VII/1956. Kovářík, J.: Historie pod panely - socialistický výstavba Prahy a nové archeologické výzkumy, Praha, 1983. Kovářík, J. & Havel, J. & Novotný, P.: Kde bydlely Venuše, Praha, Albatros, 1983. Kožík, F.: Die Bretagne - Tochter des Ozeans. Leipzig, 1976. Král, J.: Kde se rozkládal Vyšehrad. IV. Bydžov, 1947 (Závist u Zbraslavi). Kruta, V.: L`art celtique en Bohęme, Paris, 1975. Kruta, V.: Les Celtes, Paris, 1978. Livius, T.: Dějiny. Praha, 1871. Lutterer, I. & Kropáček, L. & Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha, 1976. Lutterer, I. & Majtán, M. & Šrámek, R.: Zeměpisná jména Československa. Praha, 1982. Mabinogi, keltské pověsti. Přel. J. Vilikovský. Praha, 1965. Mandelová, H.: České země v pravěku, Praham 1997. Martel, H. M.: See through History - The Celts. Erlangen, 1995. Maudit, J. A.: Keltové. Přel. L. Veselá. Praha, 1979. Moscati, S. et al.: Les Celtes. Venezia, 1991. Motyková, K. & Drda Petr & Rybová Alena: Závist, keltské hradiště ve středních Čechách, Praha, 1978. Motyková-Šneidrová K.: Osada pod Hradištěm u Stradonic. in: PA LIII, 1962 Nejedlý, Zdeněk: Dějiny národa českého I. Praha 1953. Neustupný, E.: Demografie pravěkých pohřebišť. Praha, 1983. Nekvasil, J.: Knížecí pohřeb na Býčí skále. Prno, 1967. Neustupný, J.: Pravěké náměty v umění. Praha, 1954. Neustupný, J. et al.: Počátky šperku. Praha, 1955. Neustupný, J. et al.: Pravěk Československa. Praha, 1960. Norton-Taylor, D.: The Celts. New York, 1974. Oliva, P.: Pannonie a počátky krize římského impéria. Praha, 1956. Ondrouch, V.: Keltské mince typu Biatec z Bratislavy. Bratislava 1958. Palivec, V.: Pověsti Zlatého koně. Praha, 1964. Palivec, V.: Bójské pověsti. Praha, 1976. Píč, Josef Ladislav: Starožitnosti země české: Kostrové hroby s kulturou marskou čili latčnskou a Bojové v Čechách. Praha, 1902. Píč, Josef Ladislav: Starožitnosti země české: Čechy na úsvitě dějin. Svazek 2.: Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum, Praha, nákladem vlastním, 1903. Píč, Josef Ladislav: Le Hradischt de Stradonitz en Bohęme, Leipzig, 1906. Pieta, K.: Liptovská Mara, hradisko a komplex včasnohistorických sídlisk. Nitra, 1975. Piggott, Stuart: The Druids. London, 1985. Pleiner, Radomír: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Praha, 1956. Pleiner, Radomír: Staré evropské kovářství. Praha, 1972. Pleiner, Radomír: Otázka státu ve staré Galii. Praha, 1979. Pleiner, Radomír: The Celtic Sword. Oxford, 1993. Pleiner, Radomír & Rybová, Alena et al.: Pravěké dějiny Čech, Praha, Academia, 1978. Pleinerová, I.: Březno. Praha, 1975. Pleinerová, I. & Pleiner Radomír: Laténské osídlení lounského Poohří. varia Archaeologica, 1981. Procházka, A.: Gallská kultura na Vyškovsku. Slavkov u Brna, 1937. Plinius Starší: Kapitoly o přírodě. Přel. F. Němeček. Praha, 1974. Rybová, Alena & Soudský, B.: Libenice. Keltská svatyně ve středních Čechách - Sanctuaire celtique en Bohęme centrale. Praha, 1962. Rybová, Alena & Drda, Petr: Hradiště by Stradonice. Rebirth of a Celtic Oppidum, Praha, Archeologický ústav AVČR, 1994. Sankot, P.: Keltové ve středních Čechách. Praha, 1979. Sedláček, A. Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory, lesy. Praha, 1920. Sklenář, Karel: Památky pravěku na území ČSSR. Praha, 1974. Sklenář, Karel: Ještě k otázce českých ,,menhirů``. Památky a příroda č. 9, 1984. Sklenář, Karel: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870. Praha, 1992. Sklenář, Karel: Pravěk na soutoku. Mělník, 1998. Stejskal, M.: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha, Paseka, 1991. Stocký, Albín: Čechy v doběželezné. Praha, 1933. Šimek, E.: Keltové a Germáni v našich zemích. Brno, 1934. Šimek, E.: Poslední Keltové na Moravě. Brno, 1958. Špůrek, M.: Menhiry v Čechách. In: Památky a příroda, č. 1, 1984. Štorch, E: Praha pravěká. Praha, 1916. Tacitus, P. C.: Letopisy. Přel. A. Minařík a A. Hartmann. Praha, 1975. Vaněček, V.: Keltská a germánsko-římská kapitola z dějin státu. Právněhistorické studie III, Praha, 1957. Venclová, N.: Keltské svatyně. Dějiny a současnost, č. 3, 1991. Waldhauser, Jiří: Keltské opevněné (?) sídliště, kultovní objekt a pohřebiště u Železnic (okres Most) a nález keramického importu na keltském sídlišti u Všechlap (okres Teplice). Teplice, 1977. Waldhauser, Jiří: Keltové na Jizeře a v Českém ráji. Praha/Mladá Boleslav, 1996. Waldhauser, Jiří et al.: Jak se kopou keltské hroby, Praha, Lidové noviny, 1999. Wocel, J. E.: Grundzüge der böhmischen Alterhumskunde. Praha, 1845. Wocel, J. E.: Pravěk země České. Praha, 1868. Zachar, Lev: Keltské umenie na Slovensku. Bratislava, Tatran, 1987. Zelinka, F. V.: Sbírka lidového podání z Berounska. Beroun, 1895. Zikmundová, E.: Chov zemědělských zvířat na sídlištích doby laténské. Vlastivědný sborník Podbrdska, 1972.

Pampalíny 31. březen 2003 23:30:15

Ja jsem sveho casu delal u fetek (psychoterapeut), a mel jsem tam kluky co brali m.cervenou (i intravenozne) ovsem je to halucinogen, muze vzbudit agresivitu, ale agresivita nezajistuje preziti. Nasledna dezorientace je spise na skodu. Jako stimulujici drogu si ji predstavit nedovedu. JInak m.c. se braly i u nas. Je to docela bezna droga. A experiment bych nikomu nedoporucoval! Par lidi uz urcite zkapalo... Za to bojovy amok mi k valceni pripada bezpecnejsi a vhodnejsi. Ad. Maratonec - to jsem napsal jako zajimavost.

slinger 29. březen 2003 17:13:15
Wothan(29. březen 2003 15:24:59) : Já vím, žes nenavrhoval lysohlávky, ale tvoje formulace o letargii mi připoměla podobný text z nějaké toxikologie. Proto jsem odpověď adresoval tobě a ne Pampalínimu. Ale stejně si myslím, že kousek davové psychózy v tom byl taky, protože tyhle drogy budou asi dělat takovou náladu, jakou od nich čekáš.

slinger 28. březen 2003 21:13:39
Wothan(25. březen 2003 08:22:22) : Jo a abych nezapomněl - jde o muchomůrku červenou, to pro případné experimentátory. Podobný efekt by měla mít i tygrovaná, rozhodně nezkoušejte hlízovitou, nebo je po vás. Dávkování neznám ani u jedné, ale jak praví klasik, jedlá je každá houba, ale některá jen jednou.

slinger 28. březen 2003 21:11:06
Pampalíny(24. březen 2003 22:28:15) : "maratonský běžec" běžel těsně před bitvou služebně ještě do Sparty a zpátky, po bitvě do Athén - to bylo opravdu moc. Jinak by asi vydržel, byl to profesionál. Větší úctu si zaslouží vojsko vítězných Athéňanů - když po bitvě zjistili, že hrozí vylodění Peršanů v Athénách, vraceli se hoplíté domů hodně zrychleným přesunem - víceméně prý běželi taky.

slinger 28. březen 2003 21:06:32

Wothan(25. březen 2003 08:22:22) : ten efekt lze čekat spíše od muchomůrek než od lysohlávek. Excitace s následnou letargií by otravě muchomůrkami odpovídaly. A navíc je to stará tradiční indoevropská droga - viz soma starých Árjů v Indii na jedné straně /píše o tom farmakoetnograf Šita - kniha Záhada božské sómy/ a na drughé straně je známo, že ještě nedávno šumavští dřevorubci, když neměli na kořalku, si šlehli muchomůrku. Mika Waltari ve Čtyřech západech slunce popisuje, jak si vyluhoval v koňaku muchomůrku a to bylo ve Finsku, tedy také ve Skandinávii.

Pampalíny 24. březen 2003 22:57:22
Samozřejmě máš pravdu - pravdu asi nezjistíme, ale hodně věcí lze i vyvrátit: Např že žádné drogy nemají stejný účinek. Snad jedině pervitin (hyperaktivita a pak spánek), ale ten v té době jaksi nebyl (až od 1941 pokud se nepletu). Navíc se to přikládá na vrub Lysohlávkám (které minimálně na polovině území Skandinávie nerostou) a jejihž účinky jsou jiné.

Pampalíny 24. březen 2003 21:28:15

Taková poznámka k úvodu této diskuse: Někteří Keltové bojovali nazí, nejednalo se o strhávání šatů, ale o vojsko nazývané Římany Gaesatové (podle jejich kopí Gaesatum). POdle historiků to byli 1. samostatný kmen někde z Heltvétie (což je asi blbost) 2. žoldáci 3. náboženští fanatici Podle průzkumů je boj nahých vojáků velmi výhodný - kvůli zanícení zranění. Šance zraněného na přežití se mnohjonásobně zvyšuje. Jo a berserkové byli spíše také fanatici než že by byli pod vlivem drog. Úmrtí po skončení boje byly časté, ale jednalo se o vyčerpání organizmu nebo přehřátí (to byl např. důvod smrti maratónské běžce)

slinger 03. březen 2003 12:10:32
Wothan(03. březen 2003 08:43:58) : Snad jí to raději ani neříkej, třeba by se nasrala a přestala by psát a to by zase bylo škoda.

slinger 03. březen 2003 11:36:51
Roy(03. březen 2003 12:33:07) : Co bychom neudělali dámám k vůli a potěšení! Jen aby to nebyl místo bičíku řetěz od motorky!

Roy 03. březen 2003 11:33:07
Abys hned jednu nechyt bičíkem! :-)

Roy 03. březen 2003 11:32:52
Abys hned jednu nechyt bičíkem! :-)

slinger 01. březen 2003 18:31:00
Wothan(29. leden 2003 00:13:40) : Vrbenská má na svědomí mmj. ty pasáže s mučením. Podle téhle i jiných jejích starších knih bude asi nejen feministka ale trochu i sadomasochistka.

Pacholík 11. únor 2003 19:48:50
Wotane,tu rukojeť na spathu můžeš udělat i ze dřeva,kluci to vyzkoušeli a vypadá to docela dobře,jen je krapet masívnější.Jde to i ze dvou půlek a drží to.

Pacholík 11. únor 2003 19:45:53

Ještě k Teutoburskému lesíku,bavil jsem se kdysi s někým(archeologem),kdo říkal,že část průzkumu a ochranu stran pochodového útvaru zajišťoval pomocný sbor,nebo spojenecký kontingent složený z germánů,kteří zradili,a legionáře v podstatě zavedli do léčky.Další věc je v tom,že legionář na pochodu má štít zavěšený přes rameno,a ještě přepásaný přes břuch,což ho fixovalo,navíc na jeho vrchní hraně nesl proviant,a přes rameno ještě oštěpy a kůl do palisády,o tašce zavěšené na "téčku" ani nemluvě.Takže,než se z tohoto vystrojíte,může to zabrat i několik minut,nehledě k tomu,že stačí jen postrk,a válíte se jako chrobák.Ten útok byl dost prudký,takže další zástupy přicházejících legionářů vlastně zjistily,co se děje až na poslední chvíli a zezadu se valili další pochodující,takže za chvíli se tam ušlapávali navzájem.

otec Opat 28. leden 2003 20:34:59
Wothan(28. leden 2003 08:55:27) : Díky, já jsem si knihu teď nedávno zakoupil a jsem na ni tedy zvědav. Tvorbu autorů znám a líbí se mi , ale zaujala mne myšlenka fantasy na základě studia historických pramenů-tedy až dočtu, uvidíme ...

otec Opat 27. leden 2003 17:44:26
Wothane, jen malý dotaz: ty jsi byl účasten pomocí či radou na vzniku knihy F. Vrbenské a L. Medka Stín modrého býka? Jedná se o fantasy s historickým základem, námětem keltský pravěk v Čechách ( poznámka pro neznalé) ... Pokud ano, co o knize soudíš?

mascha 27. leden 2003 09:20:02
ja jsem nasel loni tvrdou svarovaci zasteru, totalne jsem ji prolil indulonou a podarilo se ji tak docela resuscitovat. nadelal jsem z ni bandaliry. jsou sice trochu tuzsi, ale u tohohle to nijak nevadi.

Kurzweil 21. leden 2003 17:14:04
Wothan(21. leden 2003 08:21:19) : Zeptej se, dík. Jinak já našel právě ty tvrdé kůže, na vyhození.Takže smůla. radar(21. leden 2003 16:31:38) : Jde o to, že tu někdo psal, že Řempo je i maloobchod, já jsem ale nic takového ještě nenašel.

radar 21. leden 2003 15:31:38
Kurzweil(21. leden 2003 08:14:46) : tedy nevim, muj kamos mel z Rempa take cely velky plat veprovice, tak nevim.

Kurzweil 21. leden 2003 07:14:46

Wothan(19. leden 2003 15:05:21) : Jestli si někdy viděl, jak vypadá taková stará seschlá kůže co ležela na půdě přes dvacet let nebo i dvakrát více a která sloužila co by panelák pro myši, asi by tě přešla chuť stejně rychle, jako tenkrát mě. Jinak řempo je dobrej nápad, ale tam mívají jen odřezky a přitom když jsem si nechal šít boty, ten chlápek měl úplně nové pláty vepřovice. Aso se budu muset překonat a zeptata se ho, kde to koupil, což je dost blbý, když vezmeme v potaz fakt, že se vyráběním kožených věcí živý.

BoB 20. leden 2003 14:30:50
textilana v Novym městě pod Smrkem zrovna krachuje a vyprodávají sklady. jsou ochotni prodávat i metráž nejen role.má to ne staroski nějakej p. Bošek. my jsme pořídili dobře. (jedná se o látku)

mascha 20. leden 2003 10:06:58
Wothan: proč vadí odřené a pořezané kusy kůže? Vždyť tak krásně získáš kostým s bojovou patinou :-)

otec Opat 19. leden 2003 17:38:18
Kurzweil(18. leden 2003 21:51:55) : Tak v tomhle s tebou vřele souhlasím. Lehkooděnci mají své nezastupitelné místo a přidá-li se k tomu secvičená formace, zrodí se seskupení které je opravdu s to pořádně zamotat sólovým železným pánům hlavu. Kéž by se to začalo ve větší míře praktikovat ...

Kurzweil 18. leden 2003 20:51:55

Wothan(18. leden 2003 00:15:30) : Já se v železe cítím také moc dobře, to mi věř, asi jako kdokoliv jiný. Jenže tenhle pocit mě opouští ve chvíli, kdy to má na sobě každý a lehkooděnec ani vidu ani slechu. To pak nemá šťávu, absolutně ne. Můžou se o tom vést debaty, můžou se o tom lidi hádat, ale nic nezmění v tom, že nic nepozvihne plecháče tolik, jako oddíl lehkejch s dřevcovými zbraňěmi, kterému velí. Myslím, že to bude trend hist.šermu nového tisíciletí u nás (nebo si to alespoň moc přeju:-)))) - hodně pěchoty, málo rytířstva, oddíly a šiky, kterým velí jednotlivý velitelé a taktika pomocí praporců a trubek. Zpátky k materiálům: Řempo je velkoobchod, tím jsem odepsaný. Odkud kupují kůži brašnáři nebo ševci? Když odmyslíme právě velkoobchod. Existuje něco jako podnikový obchod nějakého kožedělného závodu? Jinak máš recht se starými brašnami, jenže mě už došli:-) i ty dědovi:-))))

Kurzweil 17. leden 2003 19:03:51
Mimochodem, na to že pracuješ a "živíš rodinu a ženu na mateřský" dokážeš vydržet na netu až podezřele dlouho ;-)

Kurzweil 17. leden 2003 18:59:47

Díky Wothanem, vyždímal jsi se uctihodně. Je pravda v tom, že kostým chátry je levný na výrobu, jenže v tomto ohledu jsem se setkal s jiným problémem: obcházel jsem krámy jako divý ale problém pro mě není tolik nechat si to ušít, třeba i ručně, ale najít vhodnou látku. Všude je plo konfekčních látek a sehnat něco pro labužníky, to chce um. Jde to, ale jak říkám, je to těžší, než samotná výroba a to platí i pro jiné věci, myslím doplňky a tak. Chce to známosti, jako ostatně vše. I kupříkladu zbraně. Já jsem (šikula:-))) schopný si vykovat i dýku, ale těžko se mi schání kvalitní ocel v kusových počtech (v poldovce začínají od kamiónu:-) A tak je to se vším. Surovina je prostě vzácnější, než řemeslník. Bylo a bude. Vím, co to znamená, že si ty věci děláš sám, člověk z toho má daleko větší radost než když si to koupí a má k tomu takový krásný osobní vztah a pocit dobře naplněné práce. Věřím, že si kroužkovku upleteš sám, výšivku uděláš sám a sám si šiješ (sám si žehlím, sám si peru, že se na to nevy....) ale jsme zase u odstavce jedna, totiž, práci si uděláš sám, jako třeba já, ale matroš stejně musíš koupit. Nepředpokládám, že máš doma středověký pletací stroj. I když bych se asi nedivil. Suma sumárum, o penězích to stoprocentně není, je to hlavně o nadšení, jako jakýkoliv jiný koníček, ale peníze v tom prostě hrajou významnou roli, ať chceme nebo ne. Já nemám plechy a ani je nechci. Dokonce nemám ani kroužkovku, ač se na tom právě pracuje a otázka peněz to mymochodem není, dělám hadráka a RÁD a už dlouho, protože jsem na všechny ty houfy plechovek trochu zanevřel. To není historická bitva, ale přehled zbrojí. Já jsem "hadrák", protože těch bylo v bitvě spousta a v hádrácích jsem kostýmově dobrej, vybavenej a nadšenej a mezi plechovky do masa nechodím, nehraju si na hrdinu, dělám prostě to okolo. Často sice na bitvách "umírám". Doufám, že jsem tě tím nezklamal, ale já prostě hraju to co chci a ještě mě v bitvě nikdy nezranili, protože předvídám dopředu a nejsem magor. Každý nemůže mýt plechy, to mluvím ke všem, to je nemožné. Pro diváky je to sice zajímavé, ale já tím vyloženě trpím. To samozřejmě neplatí pro vystoupení, kde si na sebe železo nebo honosák někdy obléknu, logicky.

Kurzweil 16. leden 2003 15:24:21
A přesně o tom to je. Chtěl bych někdy dosáhnout tvé kvality. Co mě brzdí nevíce jsou finance, jakožto chudého studenta.

Kurzweil 16. leden 2003 15:15:12
A právě detaily dělají dobrý celek.

Kurzweil 16. leden 2003 15:12:33

To je pravda, v románském období nejde zase tolik kličkovat, jako třeba v renesanci, kde už je o poznání více místa. A ono koneckonců, když se nenajdou prameny k něčemu, co děláš a ty to uděláš tedy jinak, ale rozumně, tak je to jedno, protože stejně nikdo neví jak to bylo. To je mi ale dost proti srsti, člověk z toho nemá tak dobrý pocit. Já dělám gotiku a musím na sebe prásknout, že třeba některé drobnosti jsou právě tohoto druhu: Neznám, neznají či lepší něco, nežli nic. Prostě ještě nejsem tak dobrej a pečlivej.

Kurzweil 16. leden 2003 14:56:15
Roy(16. leden 2003 15:48:15) : No, my jsme si tady hodili takovou bokovku:-)

Kurzweil 16. leden 2003 14:51:55

A teď co je lepší, řídit se jen těmi jasnými, které moc neříkají, nebo se přiklonit i k těm obsáhlejším, leč na tenkém ledě. Z čeho třeba čerpáš pro Wothanburg, myslím tím, čemu všemu věříš, že to tak bylo a co už je dost nejisté, ale přesto to máš/děláš? Na Wothanbugu se dbá docela přísně na dobovost, a už teď tě třeba vidím, jak ti tam přijede někdo, jehož dílčí části výstroje nebo celou shledáváš historicky, tedy dobově, pochybným nebo snad závadným a on ti tvrdí, že to četl. Toto konkrétně se mi stalo a proti tomu nejde nic říct, když o tom sám vím starou bačkoru.

Roy 16. leden 2003 14:48:15
Sakra, vy píšete rychleji, než já stačím číst.

Kurzweil 16. leden 2003 14:34:17

Ano, to je ten název, který jsem přesně hledal, a dlouho. Důvěryhodná spekulace. Pokaždé když si cokoliv čtu, zaujmu k tomu nějaký názor a většinou podle toho, jak solidně ta či ona kniha a autor vypadá. Jenže jak mám poznat, že je to opravdu pravda? Existuje spousta vycpávkové literatury, kde je moře obrázků i textu a vlastně nic a něco pořádného, aby se člověk dohledal. Jenže jaký jiný obrázek si mám o historii udělat, když mám k dispozici pouze knihy a nikdy jsem v minulosti nebyl? (Tedy kromě pana Boušky, nebo jak se ten hovád z časoprostorové díry nazývá). To je právě ono. Historie je jedna velká spekulace, přičemž ty spekulace, které jsou nejdůvěryhodnější, jsou označené jako pravda.

Kurzweil 16. leden 2003 14:19:09

Wothan(16. leden 2003 15:09:56) : furror teutonicum asi patří jen ke Germánům, omluva, toliko se v tom nevyznám, ale Keltové opravdu dopovali před bojem, hned jak se dostanu z práce domů a prohledám archiv, napíšu, kde jsem to četl, matně si vzpomínám, že právě v něčem o druidech. Kdosi mi i říkal, že někdy museli takové rozběsněné válečníky po návratu do vesnice ponořit do ledové vody, aby alespoň trochu vychladli, jinak by zabili i svojí vlastní manželku. To může být ovšem jen povídačka. Já totiž vždy někde něco přečtu/uslším a obratem zapomínám kde a tak to nemůžu doložit, čímž to všechno argumentování ztrácí na síle a vypadá to, že si to cucám z prstu. Uvidím, naštuduji, vrátím se.

Kurzweil 16. leden 2003 14:02:32

Wothan(16. leden 2003 14:49:55) : Díky za obsáhlé a poučné vysvětlení. To s tím podkopáním stromu vyzkouším :-) Lov sobů je opravdu humorný, nechápu ale, jak takové zvíře chudák bez koleních kloubů běhá? No nic. O Teuteborském lese si určitě přečtu. O furror teutonicum jsem četl již dříve a dokonce jsem se dozvěděl, že to bylo zaviněno nejen jejich opravdu barbarskou povahou, ale i tím, že před bitvou je druidové něčím nadopovali, jedli rúzné houbičky a podobné oblbující dobroty a díky tomu mnohdy necítili ani bolest. Takový kelt přijde domů po bitvě, jukne do zrcadla:-))) a až tam zjistí, že někde potratil levou ruku a je mu to šumák :-))))

Kurzweil 16. leden 2003 13:24:40
Bronzovou sekerkou nic, to by vyšlo trochu draho :-) Ale jinak jsem to zkoušel, fakt, kmen vypadá jako po nájezdu party nadrženejch bobrů, což by snad ani ten nejtupější římský voják nemohl nezpozorovat, nehledě na to, že si to v další fázi vyžádá již zmiňované lano. Podle mě si to nějaký prošedivělý kronikář trošičku domyslel a udělal z toho malou kachnu :-))))

mascha 16. leden 2003 13:19:31
Asi nemáš tu zkušenost, koli už si pokácel v životě bronzovou sekyrkou stromů? :-)

Kurzweil 16. leden 2003 13:15:20

Wothan(16. leden 2003 14:04:50) : Hergot, chlape, ty jsi jako kniha! To se mi líbí. Asi budu muset znovu otevřít své dějepisné knížky, abych se tolik nehambil. Jenže ono pokácet nařezané,pardon, nasekané stromy, to chce um. Nasekaný strom hrozí že spadne sám od sebe. Podle mě museli mít nějaká lana a asi to bylo v opravdu úzském těsném údolí nebo soutězce, takže nebyli zpozorováni až do posledního momentu. Stromy asi zkáceli jen jako zablokovaní pohybu vojsk, nedokážu si představit, že by to bylo tak jak je psáno v učebnici dějepisu, že prostě na celý konvoj skáceli stromy Bohužel o této příhodě se mi nedostala pod ruku dostatečná dokumentace. Co o tom díš? Mě ty stromy vždycky vrtali hlavou. Docílit, aby strom spadl přesně kdy chceš a nenadělat při tom rámus a tak, to je hrozně obtížné. (Vyzkoušeno mnou samým)

Smeagol 16. leden 2003 12:59:11
Dekuji za odpovedi.Dobra v tom by bylo pro me jasno.Souhlasim se vsim co tu bylo na psano. Jen jedna otazka.Je zde v republice skupina provozujici keltiku?Ja sem hledal bohuzel nenasel.

Kurzweil 16. leden 2003 12:51:35
Wothan(16. leden 2003 13:29:32) : Dodnes nechápu, jak mohla celá armáda vpochodovat mezi stromy, které každou chvílí hrozili, že spadnou, aniž by si toho všimnuli a jak mohli zase germáni uvést najednou do chodu pád nahlodaného lesa o mnoha hektarech. Nicméně se jim to povedlo. Klobouk dolů.

Kurzweil 16. leden 2003 11:57:59
Ještě jsem četl, že germáni nahrazovali svojí nedostatečnou vojenskou průpravu jednak právě svojí zuřivostí jim vlastní, ale zejména svojí "vychcaností", což se projevovalo v podobě různých léček a únosů. Nicméně i tak bohužel nemohli čelit obrovské armádě, kde vládnul tvrdý dril a disciplína.

Kurzweil 16. leden 2003 11:49:52
Když už se dostali k protivníkovu tělu, řezali ho hlava nehlava - to byla jejich technika meče. Někde jsem četl, že co měli Keltové propracované, bylo spíše kopí versus štít než meč. Ono to prý ale nebylo kopí v pravém slova smyslu, spíše nějaký hybryd s oštěpem. Wothan(16. leden 2003 08:53:28) : Co je to nobilita?

Smeagol 15. leden 2003 11:42:06
Kurzweil(14. leden 2003 14:21:04) : Diky. Taky sem si to myslel.Jen sem se chtel dozvedet zdali k temu nekdo neco nevymyslel nebo k tomu neco nenasel.

Kurzweil 14. leden 2003 13:21:04
Pokud vím(nelinčujte mě), tak keltský šerm je pudová záležitost, keltové šermovali čistě instinktivně, žádné hlubší techniky v tom nehledej. Ve vystoupení to možná použiješ, když to do mrtě nacvičíš, ale v bitvě je to maso.

Smeagol 14. leden 2003 11:40:49
Nazdárek.Jen bych chtel vedet zdali tu nekdo nedela keltsky serm?Ano-li porad jakym stylem sermujes?