|
seznam témat -> plátový kabátec
Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován | nové zprávy : dolů
Luděk Hugo Vobořil 05. leden 2011 21:55:16
|
|
Jiří z Holohlav(05. leden 2011 20:52:57) :Když Šárku poprosíš,určitě ti pošle všechny fotky co máme. |
Luděk Hugo Vobořil 05. leden 2011 21:52:48
|
|
Jiří z Holohlav(05. leden 2011 20:52:57) : Je to klobouk z třicetileté války.Někdy tyhle nýty drželi polstr,někdy nic.Výstelku drželi až nýty po obvodu.Klobouk byl většinou ze dvou částí a byl spojený na drápek a na dva až čtyři nýty.Síla materiálu se kus od kusu liší a je mezi 0,8-2mm podle toho kde byl vyráběn.Podložky pod nýty byli čtyř, nebo osmihranné vyrobené ze zbytků a odstřižků.Některé byli vybaveny i tulejí na péra a hodně přileb má proražené otvory v krempě aby se dali přivázat třeba k opasku.Jeden kus je nyní k vidění v H.K. v muzeu.Stojí za to shlédnout vše co tam momentálně je, protože tam jsou věci od 14-18 století.
img5.rajce.idnes.cz...
img5.rajce.idnes.cz...
img5.rajce.idnes.cz...
V expozici o zemské hotovosti se nesmí fotit,hlídač chodí na oběd v 11 30. |
Jiří z Holohlav 05. leden 2011 19:52:57
|
|
Šárinka(05. leden 2011 20:06:53) : Hele - co je to za klobouk - jednak to vypadá ,že ta krempa je spojená a ne z jednoho kusu a pak nevidím zevnitř zvonu nic proti těm nejtům zvenku.Čekal bych něco na přišití polstru ,vývaz nebo něco ,ten hrnec vypadá kromě podbradního řemene nedotčeně .Nepasuje mi to do šuplíku -prosím komentář :-). |
Šárinka 05. leden 2011 19:06:53
|
|
unis1(05. leden 2011 19:21:44) : Pár viditelných a pár zespodu klobouku, jak jsem psala jsou to podložky vyrobené podle originálu z roku 1638 25.4 v osm hodin ráno, to vím přesně, v minulém životě jsem u toho byla :-)
img3.rajce.idnes.cz...
img3.rajce.idnes.cz... |
Wothan 05. leden 2011 18:46:47
|
|
Ono asi tak - pokud to není vidět, na vzhledu zase tak moc nezáleží, takže má asi funkce větší význam než vzhled a nastříhat plech nůžkama, max. tomu srazit hrany a proseknout otvor pro nýt je prostě rychlé a relativně jednoduché. Už jsem takové podložky na originálech taky viděl. Někdo to holt musel udělat a dát tomu ten čas, práci, opotřebení nástrojů aj. My si dnes koupíme perfektní podložku v železářství, tak máme na všechno trochu jiný pohled. |
alistaire 05. leden 2011 18:31:44
|
|
...asi by i u nejlevnějších kusů vypadalo hloupě, kdyby podložky byly "každej pes, jiná ves"....
Avšak bývají... |
unis1 05. leden 2011 18:21:44
|
|
Šárinka(03. leden 2011 14:46:14) : Jsem tu zpět:)
Jen taková technická, to jsou, Šárinko, podložky které mají nějaký reálný podklad? Moc tomu nerozumím, ale připadají mi takové nedodělané, nesymetrické, nestejné. Snad nikoho neurazím, když si myslím, že za pomoci průbojníku a sekáče by se daly udělat minimálně tvarově stejnější.
A když to vztáhnu na výrobu plátového kabátce, vesty či brigantiny, asi by i u nejlevnějších kusů vypadalo hloupě, kdyby podložky byly "každej pes, jiná ves". |
Wothan 03. leden 2011 17:31:22
|
|
Luděk: jasně, železný pocínovaný se běžně označoval jako "bílý", to jsem psal, ale protože měděné plechy obvykle vedli úplně separé (obvykle se přímo uvádí "plech měděný" případně "cínovaný") nevím nakolik bylo běžné označovat za "bílý" i "měděný pocínovaný" - ale možné to samozřejmě je. |
Luděk Hugo Vobořil 03. leden 2011 17:25:58
|
|
Wothan(03. leden 2011 18:15:39) :Jak jsem psal níže označení bílí plech se používalo i pro pokovené plechy.Jinak válcování se zdokonalilo až před druhou a během druhé světové války. Kupodivu nejlepších výsledků ve válcování plechů i v lití oceli dosáhli v Sovětském svazu. Dík za tvůj pěkný příspěvek. |
Wothan 03. leden 2011 17:18:24
|
|
Tree: hmm, přerovnal jsem knihovnu protože ty věci které potřebuji většinou najdu až vespod. Ale možná jsem vás měl nechat ještě dva tři dny dohadovat :-) Fakt ale je že i mne by zajímalo kdy a kde se poprvé v Evropě objevila ta válcovací stolice, předpokládám ještě hnaná vodou jako hamry. Budu po tom v mezičase pátrat. |
Wothan 03. leden 2011 17:15:39
|
|
Ohledně hist. terminologie plechu - je to trochu problém, protože výraz "bílý plech" může označovat jak čistě cínový plech (třeba polotovar pro konváře aj.) tak to celkem běžně označovalo plech železný, povrchově upravený pocínováním (viz. ten článek dole). Jestli se za bílý plech označoval i měděný pocínovaný se mi nepodařilo zjistit. |
TREE 03. leden 2011 17:11:58
|
|
Wothan(03. leden 2011 18:09:11) : Neříkej, že tě to nebavilo :D |
Wothan 03. leden 2011 17:09:11
|
|
Nefunguje mi scanner a ocr, přepisoval jsem to tedy ručně a omlouvám se za chyby a překlepy. |
Wothan 03. leden 2011 17:07:49
|
|
Omlouvám se za trochu delší příspěvek, ale snad vám to bude k užitku. K výrobě plechu něco citací z knihy: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Je to už trochu starší - vydáno 1974 - ale myslím že tyhle věci platí stále. Pracoval na tom kolektiv autorů, ale hutnictví se vesměs věnoval J.Kořan:
"Plechy se původně u nás vykovávaly ručně. S plechaři se setkáváme zřídka, a proto se plech původně většinou dovážel. S plechhamry, kde se plech vykovával pod kladivem poháněmým vodním kolem, se u nás setkávámevýjimečně v první polovině 16.st." (J.Kořan, str. 244).
- tady bych asi doplnil, že první hamry se snad mohl u nás objevit už koncem 13.st. ale obecně máme písemné zprávy o jejich rozšíření spíše až od poloviny 14.st. dál. Protože se v těchto hamrech běžně vyráběly vedle výrobků i polotovary pro další zpracování, zdá se mi pravděpodobné že se už ve 14.st. hamrovaly polotovary plechů - všem ještě na další ruční zpracování. Zmínky v následující citaci se tedy týkají spíše specializovaných provozů na výrobu plechů - plechhamrů:
"Specializované hamry na výrobu plechu se u nás zakládají až na konci 16.st. Nejstarší "plechhamr" se uvádí ze 30.let 16.st. u Horní Blatné. V 17.st. se v krušnohorské oblasti soustředila výroba plechu a to po obou stranách hranice....U nás se uvádějí r.1609 dva plechhamry u Potůčků, v 60-tých letech byly královské plechhamry na Přísečnicku, nosticovské na panství Jindřichovice, černínské na Nejdecku a thunovské v Kovářské. V 18.st. se zakládaly plechhamry i v klasické oblasti středočeské, a to ve Strašnicích, Karlově Huti, Holoubkově, Mirošově, Dobřívi a Komárově. Až do konce 18.st. se u nás vyráběl plech kováním. Používalo se vyklenutých kladiv délky 35cm, šířky 3-5cm a 100-150kg těžkých, které byly poháněny vodním kolem. I kovadlina byla vyklenuta tak, aby kladivo do ní zapadalo. Vykovaný šín měl v Krušnohoří rozměry 50 x 5,4 x 0,8cm. Nejdříve se vykoval tak aby měl tloušťku 2mm. Tento pás se v polovině přeložil a tak vznikl základní plech (Urwellsturz). Aby se při kování obě části nesvařily, namočily se do kaše z hlíny, uhelného prachu a trochu křídy. Nato se dalo 200 základních plechů do kovářské výhně a žhavily se 1/2 - 3/4 hodiny. 50 kusů z toho svazku se pod speciálním kladivem 250kg těžkým zkovalo z 22cm tloušťky na 11cm a tím vznikly listy o síle 1,1mm tlusté. Po dalším vyhřátí se kovaly na 0,8mm. Kování se provádělo ještě po třetí a po čtvrté. Plech přicházel do obchodu v deskách rozměrů 0,5 x 0,6 nebo 0,6 x 0,6m a tloušťky 0,4 - 0,5mm. Vedle černého plechu se vyráběl i plech bílý, tj. pocínovaný. Plech se nejdříve mořil v mořidle složeném ze žitného šrotu, který zkvasil. Mořilo se najednou 300 plechů nejprve ve starém, pak v čerstvém mořidle po tři dny. Mořené, vyčištěné a vysušené plechy se ponořily do roztaveného cínu, nejprve na čtvrt hodiny a pak ještě jednou na krátkou dobu. Očistily se od loje, který pokrýval cínovou lázeň, usušily v peci a vyleštily ve směsi plavené křídy, jílu a hadrů. Plechy rozměrů 0,3 x 0,25m nebo 0,4 x 0,3m byly po 300 - 450 kusech baleny do soudků ve kterých se prodávaly" (J.Kořan, str.451-452).
- tady bych asi doplnil že tady se popisuje hromadná výroba co nejtenčího plechu. Je logické že vyrobit rovnoměrný tenký plech hamrováním bylo náročnější než silnější polotovar, tj. dokázali ten plechu udělat samozřejmě i silnější pro další ruční zpracování třeba platnéřem aj.
- takže asi tak. U nás se plech ve středověku ani v 16.st. ještě neválcoval, ale hamroval a případně dále vykovával. Válcovací stolice se tedy staly běžné u nás zřejmě až v 19.st. což je poněkud překvapivé. Předpokládám že se válcování plechu v nějaké podobě vyskyuje v Západní nebo Jižní Evropě o něco dříve než u nás (připomínám ale že ještě v 16.st. se v Německu taky běžně hamrovalo), ale protože mi k tomu chybí podklady (nikdy jsem po tom nepátral, není to apriori moje doba a oblast) nedokážu říct od kdy. Můj nejstarší odhad bude někde na přelomu středověku a novověku. Protože se zpracovával i měkký plech (bílý - cínový nebo měděný), očekával bych to válcování dříve tady, takže nejstarší stolice kterou najdeme nemusí být nutně vodítkem pro válcování železného plechu. |
TREE 03. leden 2011 16:31:55
|
|
Luděk Hugo Vobořil(03. leden 2011 17:06:41) : Mě by spíš zajímalo .....pokud to nebyl plech železný, ale měděný, proč by ho cínovali ? Napsáno bylo ....a několik střech hradního paláce plechem bílým pokryli...
ale to jsme od tématu zase daleko a já se nechci zařadit mezi zasírače diskuzí :D
|
Luděk Hugo Vobořil 03. leden 2011 16:11:15
|
|
Bílí může být i plech z alpaky. |
Luděk Hugo Vobořil 03. leden 2011 16:06:41
|
|
TREE(03. leden 2011 16:29:26) : Takhle to těžko obhájíš,je lepší pracovat s fakty.Jestli je nemáš tak je to blbý .Netvrdím že se železo neválcovalo, ale nevím o tom, jestliže se válcovalo, tak to bylo v tak malém množství že se o tom moc neví,proto tě i já prosím o více informací.
K tomu bílému plechu- jedná se dost často o jakýkoliv plech,který je pocínovaný nebo postříbřený a tudíž bílí.S pocínováním železa je to dost těžký na rozdíl od mědi na které cín prostě lépe drží.Za další by museli použít i cínované hřebíky.
Zvon a dělo mají velice podobnou konstrukci,jen srdce ve zvonu je přidělané.Více by jsi se
dozvěděl v muzeu v Hradci Králové.Mimochodem je tam i expozice o Zemské hotovosti.
|
TREE 03. leden 2011 15:29:26
|
|
Šárinka(03. leden 2011 16:04:14) :Nejde o přesná data....tý voe ...to by byla parída .... jsou tu kusé informace a zmíňky, že se používaly. Tyhle informace najdeš na Brodci....Já doufám, že tam i kucí vypsali dost odkazů kde hledat....nejsem totiž žádný pisálek radši prudím :D
Je to totiž dost obsáhlá kapitola a nemám chuť to sem přepisovat. Hledej šmudlo :) |
Dášenka 03. leden 2011 15:22:13
|
|
Maska(03. leden 2011 16:19:28) : To mi nedělej, jsem se málem usmála :-D :-D :-D |
Maska 03. leden 2011 15:19:28
|
|
To já taky. Minimálně jako laik bych to považoval za účinnější proti holubům. Maj ostrý pařátky a agresivní výkaly... |
TREE 03. leden 2011 15:12:42
|
|
Šárinka(03. leden 2011 15:58:35) : to je to samé jako by jsi se ptala.... a proč platnéři nevyráběli zbroje... taky z mědi...proč zvonaři dělali i palné zbraně když byli zvonaři, proč se ...a proč se... atd,atd. Studení kováři měli dost široký záběr řemesel... a ptát se, proč v konkrétním případě nepoužili měď místo bílého plechu na střechu hradních budov, bych se někdy rád dozvěděl taky. :)
|
Šárinka 03. leden 2011 15:04:14
|
|
TREE(03. leden 2011 15:53:19) : Jasně, dá se najít ledasco. Nejsem z těch která by se nenechala poučit. Můžeš mi napsat kdy, kde a jak se začal válcovat první železný plech? Můj drahý tvrdí že se ještě v 16století hamrovalo a velice ráda bych ho převálcovala svými znalostmi o válcování. Doufám že z prolézání půd máš v hlavě hodně vědomostí a nebudeš švindlovat se strýčkem googlem ( ani s tetičkou wikipedií ) a dělej, za chvilku přijde na svačinu :-) |
Šárinka 03. leden 2011 14:58:35
|
|
TREE(03. leden 2011 15:40:50) : A nepoužívali náhodou konvaři plech měděný? Dá se pochybovat o tom že by si s jejich technologií dovolili cínovat větší plochy železného plechu. Navíc se barevné kovy lépe zpracovávají a už tehdy dokázali vyrobit ze stříbra, mědi a zlata velice tenké folie. |
TREE 03. leden 2011 14:53:19
|
|
Šárinka(03. leden 2011 15:34:54) : Jo jasně... jistě zajímavej článek jenže takovejch ti strejda gůgl vykucká mraky.Tohle není o tom, že to najdeš jakmile to vyťukáš na klávesnici ale hledání na půdách, v literátuře kde se jen kouskem zmíní,v kronikách či na bazaru knih. Nedávno jsem třeba takhle na jedné půdě oběvil knihu zednických učňů z roku 1940 a je tam např.celé strany o křížové klenbě včetně rozměrů a vzorců jak ji postavit. |
TREE 03. leden 2011 14:40:50
|
|
Maska(03. leden 2011 15:25:59) : Tenkej ? hmm. to nevim jen vím, např. že válcovaným plechem v polovině 15.st Konváři pokrejvali hradní palác v Praze. plech byl válcovaný a cíněný. Ty kroniky zas tak podrobný nejsou :) ikdyž jména mistrů řemesla, či platby jsou tam velice dobře zapsány. |
Šárinka 03. leden 2011 14:34:54
|
|
TREE(03. leden 2011 15:14:02) :
www.hz.cz...
suport se na soustruhu objevuje v 16 nebo 17 století, nevím to přesně, jsem přeci jen blondýna a hlavu nemám nafukovací, jsem ráda že jiní ano :-) |
Maska 03. leden 2011 14:25:59
|
|
TREE(03. leden 2011 15:14:02) : Sice seš s těma ....ovinama trochu ostrej, ale neva, pokračujte v zajímavé debatě. Nevíš náhodou takhle od boku, jak tenkej plát/plech těma metodama dokázali udělat? Já třeba vím, že 0,15 mm plech považovali počátkem 20. století za důkaz nesmírné technologické vyspělosti, viz slova Hugo Junkerse: "Pokud už dnes umíme vyrobit plech tenký 0,15 mm, pokud umíme z oceli vyrobit mostní nosník několik stovek metrů dlouhý, pak nechápu, proč z tohoto úžasného materiálu nevyrábíme letadla, která by neohrozil oheň ani červotoč." Tohle údajně řekl, když se snažil získat prachy na svůj první celokovový jednoplošník... |
TREE 03. leden 2011 14:14:02
|
|
Šárinka(03. leden 2011 14:49:57) : Válcovací stolice na plech ve středověku existovali... stejně jako soustruhy se suporty.Jistěže to nebylo tak precizní jako dnes, ale bylo.Musíš se taky zaměřit i na jiná řemesla než je platnéřství.Takže to chce trochu víc studovat :) a neplácat tu ...... y. |
Šárinka 03. leden 2011 13:49:57
|
|
Maska(03. leden 2011 14:43:52) : určitě jako dnešní nebyl. Válcovali se jenom nudle. Plech se vykovával, vyrovnával, vyklepával, tvaroval a brousil. No a v bitvě ho vyklepávali, vykřivovali a chlapa pak vylívali :-) |
Šárinka 03. leden 2011 13:46:14
|
|
Maká, nekomunikuje, fotím sama :-) Samozřejmě před tím než jsem si lehla na ponk. Různé podložky na zbroje z třicetileté války. Na 14 a 15 století jsou dá se říct stejné. Stejně záleželo na výrobci jaké se mu zachtělo udělat.
img5.rajce.idnes.cz... |
Maska 03. leden 2011 13:43:52
|
|
Luděk Hugo Vobořil(03. leden 2011 12:56:39) : Ten plech taky nee bylko mysleno, ze asi nevypadal moc jako ten dnesni, nebo uz to ve ctrnactem stoleti prumyslove valcovali? |
unis1 03. leden 2011 13:29:07
|
|
Luděk Hugo Vobořil(03. leden 2011 06:56:24) :
Ehm, asi zpět k tématu. Jak tedy vypadaly podložky jež tu zmiňuješ ? |
Jiří z Holohlav 03. leden 2011 12:13:41
|
|
Luděk Hugo Vobořil(03. leden 2011 12:56:39) : To nerozváděj,ať se nerozvádíš .
Osekávám ledy,abych si nepoškodil měď ,moc dobrej tréninik proti někomu,kdo je výš . |
Dáma s čápem 03. leden 2011 12:09:51
|
|
Luděk Hugo Vobořil(03. leden 2011 12:56:39) :
Možná, kdyby ležela na ponku žena, že by pak na těch podložkách tolik nezáleželo...aspoň pro tu chvíli :-D |
Luděk Hugo Vobořil 03. leden 2011 11:56:39
|
|
Maska(03. leden 2011 11:32:54) :
Jiří z Holohlav(03. leden 2011 11:09:46) :
Jsem asi trochu přibržděnej.Právě jsem dostal přednášku o kordech,takže už vím, jak se používali.Přednáška byla po telefonu.
Pak Maska napíše ten plech taky nee.. Tomu nerozumím.
A Jiří tluče halapartnou okapy ....Tomu rozumím, jen nevím jestli sníh, nebo barvu, nebo obojí.
A podložku uděláš snadno-řekneš ženě jak a pak leží na ponku.Podložky ne žena.-):
Ale to už se netýká kabátce, tak to dál nerozvádím. |
Maska 03. leden 2011 10:32:54
|
|
Já myslím že při správném použití je skvělá i pro čistění terénu od okapů a kamen... |
Jiří z Holohlav 03. leden 2011 10:09:46
|
|
trener(02. leden 2011 22:56:56) : Udělat podložku tak,aby Ti nezatrhávala loděv pod ní ,to je haho práce :-)
Hugo - blahořečím tvou halapartnu,pro čištění okapu je naprosto skvělá :-) |
Maska 03. leden 2011 08:45:30
|
|
Ten plech taky nee... |
Luděk Hugo Vobořil 03. leden 2011 05:56:24
|
|
trener(02. leden 2011 22:56:56) :Podložky pod nýty se samozřejmě používali,byli však stříhané z plechu a dnešním se moc nepodobali. |
trener 02. leden 2011 21:56:56
|
|
Jiří z Holohlav(01. leden 2011 16:40:02) : Rozumím tomu tak, že se ve středověku neobjevují podložky pod nýty? |
unis1 02. leden 2011 16:37:38
|
|
Tak Vám pánové "pěkně děkuju" :)
Nicméně je mi jasné, že pokud by to člověk neměl odfláknout, potřebuje to odvést kus práce, nebo ji aspoň zaplatit. Tedy opustím ideu těžkého pěšáka ve stylu KM a začal se pěkně od prvopočátku zabývat lehkým drnoidním pěšákem.
Ještě jednou tedy děkuji a snad se potkáme na www.dobakarlova.brodec.org |
Jiří z Holohlav 02. leden 2011 16:27:02
|
|
No,na půlku 14 bych dal klidně 2 mm.To je spíš Visby než pozdnější plátovka se sukýnkou.Jsou to spíš pláty než plátky,ale počítej ,že je do pasu ,nekryje kyčelní klouby ani kostrč,takže pod ní musíš být přimeřeně oděn,měla být většinou kryta důkladným varkočem.
Ta váha fakt není malá ,pláty by se měly trochu překrývat,nejty daj svoje,navrch to plátno - nosím ji u Dvora ,poctivě přes kroužkovku a jsem fakt dost těžkej - jenže na turnaji v tom nemusím běhat po žádným velkým place. |
TREE 02. leden 2011 15:55:43
|
|
Vono se to nezdá, ale briga či plátová vesta je pěkná fuška i po tom co mám za sebou.... jsem si taky naběhl a myslel si jak to bude jednoduchý :) ona se ta váha nýtek od nýtku přičítá a najednou to nechceš nosit. :D pro zajímavost ta moje briga byla z 1.8 mm na hovězině potaženou sametem a ručně dělanejma nejtama s 4mm dříkem, ploché hlavičky to mělo cca10mm. váha byla šílená... takže jí teď dělám jinak. |
TREE 02. leden 2011 15:42:17
|
|
unis1(02. leden 2011 10:37:17) : Tady je nejlepší tvrzenej kalenej plech.Ručně kovanej nebo jinak zakalenej.Když se pdíváš na nějakej originál tak ten plech kolikrát nemá ani 1mm. navíc to byl plech bílej tedy pocínovanej.( proti korodování ) zmíněný tvůj návrh tloušťky má za následek šílenou váhu a pevnost v krutu u taženého plechu není nijak valná . cínování je dost náročný na domácí výrobu stejně, jako kalení .doporučuju tady Huga...kterej s tím má zkušenosti .pokud nemáš peníze tak tuto myšlenku raději opusť nebo použij jinak tvrzený plech.Budeš s ním mít však problém při následném vyklepávání. |
Luděk Hugo Vobořil 02. leden 2011 10:19:17
|
|
unis1(02. leden 2011 10:37:17) :2,5 je moc bylo by to moc těžký.Jinak nýty jdou udělat i v hřebovnici jako hřebíky a hlavičku si uděláš tak velikou jak potřebuješ. |
unis1 02. leden 2011 09:37:17
|
|
TREE(02. leden 2011 10:28:38) :
Jiří z Holohlav(01. leden 2011 16:40:02) :
Fajn:) Diky za rady :) Aspoň nebudu muset nic kupovat . Jen ještě jednu radu: jak silné by podle vás měly být ty plechové destičky ? Odhaduju, že nejoptimálnější by mohlo být něco mezi 1,5 až 2,5 mm.Co Vy na to ? |
TREE 02. leden 2011 09:28:38
|
|
unis1(01. leden 2011 13:11:57) : V tomhle tady se staroušem souhlasím :) a z vlastní praxe normální nejty nedoporučuju...jsou těžké a mají oproti dříku malou hlavu, takže na kůži nebudou tolik držet.... natož na plátnu.Další věc je ta, že papíráky ( hřebíky ) jsou nejblíže k originálnímu nejtku na brigantině.Je to nejlevnější ale zároveň nejreálnější náhražka. |
Jiří z Holohlav 01. leden 2011 15:40:02
|
|
unis1(01. leden 2011 13:11:57) : Obávám se, že výsledek nebude připomínat nic známého,to už by bylo lepší použít velké nýty a řádně je pokrátit.Udělat plátovku je natolik obtížné,že stojí zato si to vyzkoušet nanečisto :-). |
unis1 01. leden 2011 12:11:57
|
|
Jiří z Holohlav(31. prosinec 2010 16:52:01) : Ještě mě napadlo, pokud bych chtěl širší hlavičku nýtu, nestálo by za to podívat se po nějaké vkusně vypadající podložce ? Napadly mě normální podložky , dejme tomu pro 4 mm nýt , jen je vyhřát v kamnech a párkrát do každé bacit kladivem.
Moc díky za odezvu :) |
Jiří z Holohlav 31. prosinec 2010 15:52:01
|
|
unis1(31. prosinec 2010 16:42:22) : Jo,jasně. Já mám tu pozdní plátovku ještě podšitou plátnem ,tak jsem si tu možnost neuvědomil.
Jinak není to z mé hlavy - byla to volba nabídnutá Macem - ideální by asi byl nejt s širší hlavičkou ,ale nic takového se zřejmně nevyrábí,pátrali už mnozí.Vzhledem k tomu plátnu bych já volil širokou hlavičku. |
unis1 31. prosinec 2010 15:42:22
|
|
Jiří z Holohlav(31. prosinec 2010 10:35:23) : Takže jestli jsem to dobře pochopil, měl bych hlavičky těch hřebíků nechat venku a zespoda to roznýtovat? V tom případě tedy to budu roznýtovávat rovnou na tu kovovou destičku která bude zespoda toho plátna? Popřípadě mě prosím oprav v mé doměnce:)
Děkuji |
Jiří z Holohlav 31. prosinec 2010 09:35:23
|
|
unis1(31. prosinec 2010 01:09:51) : Zdvojit určitě a možná místo nejtů použít hřebíky na lepenku.Vnitřní rozklepnutí ještě podložit.Pokud budou na nejtování moc tvrdý ,tak je nech popustit v kamnech. |
richardrg 31. prosinec 2010 04:46:13
|
|
Přihlaš se na Dobu Karlovu, teď to tam kluci probírají, ucelenější informace asi nikde jinde zatím nebudou. |
unis1 31. prosinec 2010 00:09:51
|
|
Zdravím přátelé,
jsem tu opět s jedním z nejapných dotazů
Mám v úmyslu tvořit sobě plátový kabátec, nebo spíše vestu.
Datace by měla být asi do doby poloviny 14. století, problém je však v tom, že nemám dostatek kůže, ale sešlo se mi tu dost hrubého stanového plátna. Je to konkrétně rozpáraný vojenský stan. Myslíte, že by k něčemu takovému šlo přinýtovat lamely z plechu? Popřípadě neměl bych plátno zdvojit, aby nedošlo k vytržení nýtů? Celá zbroj by po dokončení měla splňovat tzv. KM.
Prosím o rady a Vaše postřehy z výroby něčeho podobného. |
|