Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : nahoru

Supík! 23. duben 2007 18:42:20
www.valka.cz...

Broďan 23. duben 2007 19:31:29

Ten článek je celkem fundovaný a ve spoustě věcí lze souhlasit s autorem. Nakonec taky čerpá z děl známých autorů, která jsou dnes ale už poněkud zastaralá. Je tam tudíž i dosti chyb a nepřesností. Např. některé záležitosti, které nejsou považovány za jednoznačné, nabízí autor, jako jednoznačné a vyřešené (třeba původ slov "houfnice" či "arkebuza"). Vysloveně chybné jsou např. tyto informace: Cit.: "Užívání palných zbraní se tak v řadách ozbrojenců šířilo bez ohledu na fyzickou sílu a zručnost jedince. Dalším důvodem je také fakt, že pro ovládání palné zbraně v boji stačí minimální základní výcvik, kdežto v případě luků a kuší je pro ovládnutí techniky střelby třeba dlouholetého tréninku" Dostatečně dobře přece víme, že obsluha kuše a palné zbraně je co do náročnosti zhruba srovnatelná a tím se liší od luku, který ten dlouholetý trénink skutečně vyžaduje. Autor pomíjí výrobní náročnost kuší a jejich malou odolnost při používání v poli. Také tento závěr je chybný: Cit.: "Feudální způsob boje je od poloviny 15. století stále častěji realizován pouze v rámci rytířských turnajů, jako nostalgická vzpomínka na staré časy. Tato doba také znamená vrchol a konec slávy platnéřského řemesla, neboť ani ty nejdokonalejší plátové zbroje nedokáží odolat kulkám z píšťal, tím spíše ne ze zbraní větší ráže. Plátová zbroj se pomalu stává spíše symbolem společenského postavení, než funkčním vybavením do boje." To, že plátová zbroj nedokáže odolat kulkám z píšťal je vysloveně blbost. Zvláště při používání měkkých olověných střel měly středověké ručnice vyloženě malou průbojnost. Běžnou zbroj středověkého typu probíjely až muškety. Po několik staletí se však vyvíjela kyrysnická zbroj (a taky sapérská zbroj), která kryla trup a hlavu a její kalené ocelové pláty spolehlivě probíjely až drážkované perkusní pušky v 19. stol. (pokud se bavíme o standardních vojenských zbraních). O tom, jaký byl vývoj ochranné zbroje v novověku, vypovídá např. tato krátká studie Royal Armouries o funkčnosti zdvojeného kyrysu: www.royalarmouries.org...

Supík! 23. duben 2007 19:52:37

To s tou hakovnici a arkebuzou me taky zarazilo. Pripadlo mi to uz trosku pritazene za vlasy, jako by se autor snazil ukazat co vsechno vzeslo ze zemi koruny ceske. Jinak co se tyce te pruraznosti koule z pistaly ci hakovnice bych to nevidel, tak jednoznacne. Pokud se budem bavit o boji na vzdalenost 2-15 metru, tak ma pistala dost slusnou sanci prorazit i odolny plech. Ostatne se to da kdekoli na strelnici vyzkouset. Bylo provedeno pokusne mereni: pistala raze 11mm,olovena strela,delka cinne hlavne z hlediska strely:cca 4 cm. Strileno na 2mm plech, ze vzdalenosti 5m (relativne kolmo) Vysledek: solidni dira v plechu + velky dulek v jinem cca 1,5 mm plechu co byl polozen pod uhlem cca 45 stupnu. Plech klasicky co se koupi ve ferone jako plech cerny. Takze muj zaver je ze zbroj chranila dobre spise na vzdalenost radu set metru. Cokoli pod 100m bylo asi hodne nebezpecny. Ale to je jen muj nazor.

Broďan 23. duben 2007 20:42:30

Supík!(23. duben 2007 21:52:37) : Konkrétně moje experimenty vždycky končí na nemožnosti vyrobit autentický středověký černý prach. Navíc nevím, jaké dřevo se používalo na výrobu dřevěného uhlí pro běžný prach (vrbové?). Pokud tedy střílíš prachem podle staré receptury, mohou mít tvoje experimenty určitý význam. O malé účinnosti středověkých ručnic hovoří i zápis z obléhání města Sulzbachu r. 1504, kdy se střelcům na hradbách nedařilo prostřelovat pavézy či tarasy, kterými se kryli čeští vojáci. Nedařilo se jim to měkkými olověnými kulemi, pak ulili cínové a ty již měly průbojnost dostatečnou. Občas pro radost střílím z arkebuzy s tlačítkovým zámkem. Ovšem Vesuvitem, který středověkému prachu neodpovídá. Má ráži 18 mm a když naláduju 8g prachu a kuli (slitina Pb+Sn), prostřelí na 40 m čtyři smrkový coulový prkna za sebou. Takže běžný kyrys by dala taky. Vzpomínám si na zápisy, kdy úředníci či střelci kritizují kvalitu prachu, který v některých případech pouze hoří, ale nevybuchuje. Stávalo se to buď výrobními chybami nebo dlouhou přepravou již namletého prachu, kdy se jednotlivé ingredience setřásaly. Takže není to tak jednoduché, nicméně se nemohu vyjádřit ke tvému testu, protože nevím, jaký prach jsi použil a z jakého olova (resp. slitiny) byly střely.

Jan z Siecina 23. duben 2007 21:01:31
Kulka navíc v reálu téměř nikdy nejde "kolmo" na plech. A plech také není (např.kyrys) úplně rovný...

Broďan 23. duben 2007 21:35:13

Tady je jeden kyrys ze 17. stol. pěkně trefenej pár kulema, nicméně zjevně bez újmy pro majitele. www.fioredeiliberi.org... Není sice zřejmé, o jaké zbraně šlo (pistole, arkebuza, mušketa) a jak silný a z jaké oceli je kyrys ani na jakou vzdálenost se střílelo, jelikož však existuje velké množství takto nastřelených kyrysů a jen velmi málo prostřelených, je prakticky jisté, že ještě v 17. stol. byly zbroje odolné vůči palným zbraním. Kyrysy z 18. či 19. stol. jsou velmi masivní, zvláště uprostřed a zakalené, aby odolávaly střelám z palných zbraní. Prostě je prakticky jisté, že zbroje byly odolné dobovým zbraním, pokud se nepoužívaly z bezprostřední blízkosti. Ve II. pol. 19. stol. tomu tak přestalo být a těžká jízda v mnoha armádách zanikla. Např. v rakouské armádě byly kyrysnické pluky změněny na dragounské. A ještě jedna nastřelená sapérská helma: www.hermann-historica.de...

Supík! 24. duben 2007 17:33:57
Broďan: byl pouzit Vesuvit a olovo ze starych olovenych vodovodnich trubek. Takze vlastne pokus uplne na nic :)

Maska 24. duben 2007 19:21:52
Poptejte se v galerii 17. století na Kampě. Do vystaveného kyrysu taky někdo zkušebně střílel...bezúspěšně...mohli by o tom něco vědět