Dorazil jsem v sobotu po obědě a spolu se mnou se pomalu začali scházet aktéři nadcházející bitevní řeže. Možná počasí, možná vzrůstající popularita tradiční zimní bitvy zapříčinila vysokou účast šermířů. Celkem jich dorazily skoro tři stovky. Řekl bych vcelku úctyhodné číslo. Jak se později ukázalo ani diváci si nechtěli nechat ujít "vysoký kulturní zážitek" a nechali se sluníčkem vytáhnout ze svých domovů a sešlo se jich vskutku dost.

Proběhl obligátní a docela pohodový nácvik. Scénář bitvy připravila skupina W-ARTET z Roztok u Křivoklátu, a nevypadá špatně. Blíží se třetí hodina, diváci se schází, kupí se u pokladny, šermíři ukázněně čekají na výchozích pozicích a čekají a čekají a čekají? Mraky se stahují, vítr získává na síle, prostě úplně normální začátek bitvy.

Konečně zavířily bubny a mnich začal číst příběh ze staré pohádkové knihy. Příběh o dvou sestrách a krásném princi, který dal přednost mladší z nich. Pomsta starší sestry, která se spojila se samým ďáblem a proměnila se v krutou čarodějnici Větruši, předznamenala další děj.

Úvodní scéna idylického venkovského života přerušeného vpádem krve i jinak žíznivých lotrů je, bohužel, poněkud obehraná a děj jen pomalu nabývá spád. Nebýt vypravěče skoro by se zdálo, že na bitevním poli se až zas tak moc neděje. Konečně Větruše ukecala místního lapku, zaručila mu nesmrtelnost a poslala ho dobýt tvrz. Obránci dlouho nevzdorovali, řekl bych, že i útočníci byli překvapeni, když brána povolila pod prvním náporem beranidla. Boj se přenáší do tvrze, škoda jen, že tam diváci nevidí.

A už se blíží sličný princ se svými vojáky. Vychytrale vyzývá lapky k polní bitvě a ti vedeni nesmrtelným vůdcem chvástavě přijímají. Začíná řež a vypadá docela dobře. Ale jak už to bývá, poznenáhlu se bojující skupinky rozpadají a přibývá zmateně postávajících šermířů. Ejhle v tom jako blesk z čistého nebe zasahuje do boje diverzní oddíl plechových hlav a zezadu napadají již skoro vítězící lapky. Chytrý tah nechat část svých vojáků hned zpočátku oběhnout tvrz a rozhodnout bitvu, která znovu ožívá. Dost dobrý.

Lyricko romantický závěr ponechám bez komentáře, jistě tušíte, že zlo bylo potrestáno(jak nudné). Škoda jen, že pyrotechnické efekty nevyzněly podle plánu, smrt Větruše mohla být mnohem dramatičtější. Nakolik se na tom podepsala neukázněnost některých šermířů neumím až tak posoudit, ale občas se vyplatí na nácviky chodit, už jen proto abych věděl kdy a kde to bouchne.

Bitva skončila a šermíři se pomalu začali přesunovat někam do tepla, probrat své hrdinské skutky při "troše" dobrého moku. U toho už jsem nebyl, pospíchal jsem na ples Bakalářů, takže jaká byla závěrečná "spářka" nevím, ale tuším, že se mohla vydařit stejně jako bitva.