V sobotu 10. května proběhla příjemná akce na zámku v Brandýse nad Labem. Protože se mi loňská třicítka moc líbila, byl jsem zvědavý, co Encákovci připravili na letošek.
Akce se mi zdála trochu utajená, neobjevila se ani v kalendáři na Českém šermu, ani v Heroldu. Účast byla na pozvání, což se v podstatě až na jednu vyjímku pozitivně dost projevilo na kvalitě účinkujících. Přesto si myslím, že se akce mohla v kalendářích objevit, mohlo přijet mnoho šermířů sledovat turnaj a jednotlivá vystoupení jako diváci, stejně jako já. Diváků vůbec mohlo být klidně i více, ale i tady jsem cítil něco skoro jako informační embargo. Třeba na Černém mostě, které je od Brandejsa kousek a je velmi hustě zalidněn, jsem neviděl jediný plakát zvoucí na akci. Škoda, protože vidět šermovat Memento Mori nebo Trabentengarde je přinejmenším inspirující.
Na druhou stranu, musím velmi vyzdvihnout organizační zajištění samotného dne a turnaje. Zvlášť je nutné ocenit bojovného ducha Švýcarů poté, co jejich klubovna a zázemí před dvěma měsíci vyhořela (a následně vyplavila vodou hasičů) a pouhých pár dní před akcí byla vykradena. Dokážu si představit jak většina jiných skupin by akci rezignovaně odpískala. Petr Enc se svými lidmi ale dokázal zajistit, že se nic z těch "morovejch ran" diváka ani účinkujícího nedotklo.
Na zámku už během odpoledne vyrostla klasická ulička trhovců se známými i zcela novými tvářemi a výrobky. Špalírem prodejců keramiky, zbraní, koření, dřevěných hraček, pekařů a medovinářů se divák dostal až na nádvoří, kde se po uvítacím proslovu císaře Maxmiliána vystřídaly pro jeho i divákovu potěchu v ukázkách jednotlivé šermířské a taneční skupiny. Kromě zmíněných Memento Mori a Trabentengarde jsem viděl třeba Armatus a Helmbrechty.
Na odpoledne pak byla připravena hlavní atrakce dne - rytířský turnaj. Ta se měla konat hned dvakrát, od dvou a od pěti. Bohužel hned po prvním provedení přišla silná dešťová a kroupová přeháňka, která jednak zahnala množství diváků domů a jednak silný nárazový vítr shodil přístřeší pro koně a tak koňáci také zaveleli k ústupu a místo druhého turnaje v parku se konala představení jednotlivých skupin na zámeckém nádvoří.
Ze samotného turnaje mám trochu rozpačitý dojem. Byl hlavním lákadlem pro diváky, počet koní nebyl zrovna nejmenší, ale vystoupení Ráfovi Jízdy svobodných rytířů bylo ... no dost slabé a působící narychlo spíchnutým dojmem veřejného tréniku. Pážata neznala své místo a roli, výkony rytířů sklízeli mezi diváky spíš posměch než výbuchy nadšení, znatelný byl chaos v nástupech... U císařského turnaje bych očekával trochu honosnější vystupování, propracovanější choreografii a například páže v barvách svého pána ke každému koni. Herold také mohl jednotlivé disciplíny ohlašovat.
Do jezdeckých disciplýn vstupovali pěší souboje Memenťáků, Armatusu a Helmbrechtů, které se v závěru turnaje organizovaně zvrhli v bitvu každý proti každému, do které se zapojili i další okolostojící rytíři, jezdci a knechti, a kterou musel "roztrhnout" až císařův herold Hejkalovým hromovým hlasem.
Po už zmiňovaném "děštíčku" pokračoval program na nádvoří a den vyvrcholil skvělým ohňostrojem.
Brandejskejm se přes všechny nástrahy osudu, (konkurence?) a počasí povedlo pro diváky i účastníky připravit příjemný den a patří jim za to dík. Určitě se nejen já těším na příští rok.
P.S. po neděli sem dám pár fotek, kdo budete chtít všechny poslat mejlem, ozvěte se. |
