Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : dolů

Kuno 04. říjen 2007 10:37:48
Melkel(04. říjen 2007 10:50:05) : To je možné ale v tom případě to je asi špatně. V Vizovicách sa tom říká tak jak sem psál já. A Vizovice sů kde?? :>))).

amat 04. říjen 2007 09:25:09

Mám pocit, že většina lidových písniček se zmínkami o zbraních palných či chladných pochází vícméně z doby osvícenského absolutismu a pozdější. A to byla doba, kdy si stát hlídal, jak je kdo vyzbrojen. Takže bych to bral s rezervou. Valašky na Slovensku musely být opatřeny nesnímatelným krytem ostří (přeplátovány plechem a pronýtovány), aby se mohly nosit na veřejnosti (bohužel nevím přesně dobu). Po rakouské anexi Bosny a Hercegoviny se rekvírovaly jatagany. A donedávna u nás přežíval rakouskouherský zákon, zakazující čepele v holi. Viděl jsem několik roztomilých lidových šavlí a dřevcovek, vyrobených pro revoluci 1848 zřejmě venkovskými kováři - t.j. normálních zbaní byl zřejmě nedostatek.Takže na častější výskyt zbraní v lidovém prostředí dejme tomu od 18. století moc nevěřím. Pro majitele by znamenaly riziko. Spíš to vidím na nože, sekery, vidle a klacky. No a samozřejmě pytláci, ale tam to byly pušky a ne šavle.

Melkel 04. říjen 2007 08:50:05
Kuno(03. říjen 2007 22:13:12) : .-)))) Však počkej, až dostanu zpátky knihu "Dřevo, proutí, sláma", kde je krásný obrázek výroby dřevěných necek za pomoci pantoku, kterým se hrubuje. Jako černé na bílém to tam je :-)

Kuno 03. říjen 2007 20:13:12
Melkel(03. říjen 2007 21:25:52) : Právě ses mne zeptal.:>)))

Melkel 03. říjen 2007 19:25:52
Kuno(03. říjen 2007 17:47:24) : pche, zeptej se Valacha, co je to pantok, a uvidíš :-) Dokonce je i pantůček...............

Kuno 03. říjen 2007 15:47:24
Pantok je hrubá sekyra na ščípání metrů a pnů,nebo sa s nů može aj prasa zabit. Tenká sekyra co sa po ní može mlátit aj s kladivem (popisuje ju zle jako patok strýc Melkel) sa menuje KALAČ. Doufám,že tomu rozumíte.:>)))

Kain 03. říjen 2007 09:41:41

Pantok je sekera na štípání dřeva. Co já vím, ale spíše s náznaků, většina zbraní na venkově byly právě sekery, nože a pracovní nástroje. Vojenské zbraně jako výsluhu voják nedostával, ani si je asi běžně sedláci nekupovali, proč taky.("Keby ja vedel, kto s ňou tancoval, veru by som ho, do krvi rúbal, ej rúbal.Ja by ho rúbal, ostrou sekerou, kto by tancoval, s mojou frajerkou, frajerkou. ") Nebo kyj (Tri dubové kyje; Ej, šak já bych ho vyzpovídal, ej, šak já bych ho vyzpovídal,až by sa na něm kyj ohýbal, až by sa na něm kyj ohýbal) Takže se spíše mohlo jednat o nálezy, dědictví a u zbojníků samozřejmě o kořist. Zbojnická tématika se vyskytuje v písních dost často a tam jsou časté krátké zbraně (pistole) a šavle nebo sekery. (Pod šable, pod šable, aj pod obušky, my všecko bereme, aj plané hrušky.)

Melkel 03. říjen 2007 09:29:01
Hanka T.(03. říjen 2007 11:10:17) : pantok je sekera, používaná na štípání a hrubování. Má úzkou hlavici.

Hanka T. 03. říjen 2007 09:10:17

Král Elfů(03. říjen 2007 10:14:06) : Á, pravda... Prídi, Jano, k nám... Řekla bych, že dotyčný Jano byl asi mimořádný kousek, když měl šavli a spoléhal na ni. A ti, co na něj čekali v zeleném háji, nejspíš šavle neměli, ti sázeli na početní převahu (Nevysekáš sa, je jich na ťa moc...). Zrubat - to není jenom poprat se, tedy rukama. K tomu je zapotřebí něco, čím lze protivníka účinně mlátit. Jo a s oblibou se na slováckém venkově rubalo pantokem, což bude nejspíš nějaká sekera. Též se objevuje výraz kyjačisko.

Král Elfů 03. říjen 2007 08:14:06
No fakt je, že "zrubat se", což pro Pražáka zní jako "posekat se sečnou zbraní" může mít pro zasvěcence i význam poprat se. Ale zase, co třeba "mám šavlenku ocelovů, vysekám sa já?"

Hanka T. 03. říjen 2007 07:23:51
Král Elfů(02. říjen 2007 14:20:02) : No a pokud chceš konkrétní informace, pak můj dědeček ze Slovácka (narozen 1914) vyprávěl o tom, jak se na závěr vydařené taneční zábavy mládenci venku zrubali plaňkama z plotu. Pokud na plaňky nedošlo, tancovačka nebyla považována za vydařenou. Z vyprávění jasně vyplývalo, že tento zvyk měl v obci dlouholetou tradici.

Hanka T. 03. říjen 2007 07:10:03

Král Elfů(02. říjen 2007 14:16:42) : Veličenstvo, ve vojanství se nevyznám, ale lidových písní znám poměrně dost. Šavličky a palášky se objevují většinou v písních, kde se zpívá o tom, že byl někdo odveden na vojnu (viz tebou uvedený obrat "šavlička broušená na dvě strany" - je z písně Ten Chlumecký zámek, a ta je celá o tom). V těchto písních se moc nerube, tam se spíš pláče. Ti co, se z vojny vrátili, s tím jistě zacházet uměli, těžko ale říct, jestli to po těch letech ještě byli synci. Sedlák, který by měl na to, aby si pořídil šavli, použil finance spíš na to, aby se z vojny vyplatil. Zrubat se dá na venkově lecčím - např. "Keby sa bili, keby sa bili rukama, oni sa bijú, srdénko moje, nožama."

Král Elfů 02. říjen 2007 12:20:02
Jo dodatek - zajímá mě, pokud k tomu někdo má konkrétní informace, ne "no já myslím, že". Nic ve zlým, ale vymejšlet si můžu taky. :)

Král Elfů 02. říjen 2007 12:16:42

Lidová píseň je dobrá píseň, takže to docela poslouchám, a onehdá jsem si vědomil, kolikrát je tam o tom, jak kde koho zrubali nebo jak kde někdo zrubaný leží. Šavlička se taky občas zableskne, a nejen ve verbuňcích. Kdo o tom něco ví, chodili sedláčtí synci tak zhruba v 18. - 19. století se šavlemi, a uměli s tím zacházet? Přece jenom, sedlák už byl někdo... nebo že by šlo o veterány, co se naučili na vojně? Nebo se mydlili sekerama?