Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : dolů

trener 09. listopad 2005 13:49:47
beránek(13. červenec 2005 10:06:57) : Mám dotaz: Máte už nějakou představu, o čem budou příští Poděbrady?

Broďan 19. červenec 2005 11:57:11

Wothan(19. červenec 2005 13:11:18) : Tu Lišku Ryšavou si nikdy neodpustím. Ale je to nadsázka spíš pro známé (naši předkové "Staří Broďané" byli přece v Sirotčím svazu, ne?). Jinak to byl velmi schopný politik, řekl bych skutečný pokračovatel Karla IV. Bohužel žil v době, kdy řinčely zbraně a múzy mlčely. A na poli válečném se mu, z celkem pochopitelných důvodů, příliš nevedlo. Neprozíravost v Roháčově surové popravě vidím hlavně v tom, že to byl korouhevní pán. Taky si tím Zikmund proti sobě poštval podstatnou část vysoké šlechty. Kdyby včas neumřel, kdoví co by následovalo.

Broďan 19. červenec 2005 10:46:07

Wothan(19. červenec 2005 10:07:15) : Samozřejmě to tak je. Přesto jsou některá období snad v důsledku staršího názoru a literatury poněkud idealizována. Např. poděbradské války. Ale "husitský král" byl schopný a prozíravý, nikoliv hodný. Vše nasvědčuje tomu, že třeba hrady Zdeňka ze Šternberka byly dobývány velmi intenzivním způsobem. O osudech posádek nevím, ale iluze bych si nedělal. A vlastně také surové zplundrování rožmberských držav Zdeňkem ze Šternberka vedlo k odklonu Jana z Rožmberka od krále. Takovéto násilnosti bohužel efekt přinášely. Za vysloveně zvrhlý čin lze považovat mučení a popravu Roháče z Dubé a jeho sionské posádky. To byla zjevně osobní msta nemocí a nenávistí sžírané Lišky Ryšavé. Žádný pozitivní efekt to v daných souvislostech mít nemohlo. Ale jak známo, boží mlýny mlely tehdy dost rychle.

Broďan 19. červenec 2005 07:42:04

trener(30. červen 2005 10:17:46) : Ano, tvůj názor je logický a vychází z určité interpretace dochovaných zpráv doplněné vlastní úvahou. To, že se liší od mého nevidím jako důvod k nějaké rozsáhlé polemice. Zdá se mi pouze, že tak slabé a špatně obsazené opevnění, jak popisuješ, by ve skutečnosti zteči provedené vycvičenou armádou nemohlo odolat. Já se někdy poukouším poněkud vžít do modelové situace konkrétní akce. Kdybych já stavěl opevnění na tak exponovaném místě a v těsném kontaktu nepřítele, předpokládal bych možnost útoku každou minutou. Zajistil bych se tedy patřičně i silným vojenským oddílem a hlídkami, které sledují každý pohyb nepřátelského vojska. Například bych na Vítkov vyvezl válečné vozy s děly a sruby bych stavěl pod jejich záštitou. Je to jen úvaha, kterou je snadné napadnout, takže bych dále již nespekuloval. Jasné je pouze to, že Zikmund tehdy Prahu nedobyl a postavení husitů v Čechách se tím výrazně zlepšilo. Ještě bych dodal jeden postřeh, který výše uvedeným přímo nesouvisí. Jak jsem vysledoval z popisů obléhání různých opevněných lokalit a také z archeologických nálezů, jednalo se málokdy o laxní a bezzubou záležitost. Zvláště v období husitských válek se zdá, že oboustranná fanatičnost neznala mezí. Nedávno byl na zámku v Čejkovicích objeven hromadný hrob obsahující ostatky žen a dětí, které pobilo husitské vojsko, které tehdejší tvrz dobylo. Muži padli zřejmě na hradbách. O tom, že se v té době dobývaly i relativně kvalitní pevnosti ztečí po žebřících, svědčí případ našeho města Českého Brodu. V r. 1421 bylo město bráněné Zikmundovou posádkou dobyto "z chodu" Pražany. Podle zápisu v městské knize se po urputném boji zmocnili příkopů a zlezli hradby (vysoké cca 7m a silné cca 1,8 m). Obránci se opevnili v kostele, ale po jeho zapálení se vzdali. Byli pak vyvedeni za město, kde je cepníci pobili cepy. Vyvražděno bylo i spousta civilních obyvatel. Po tomto zvrhlém činu otevřelo své brány několik měst v okolí. To uvádím pouze jako příklad, který mne nutí nepodceňovat mentalitu (resp. brutalitu a odhodlání) tehdejší soldatesky "polem pracující" na obou protivných stranách.

beránek 13. červenec 2005 08:06:57
Broďane, ozvi se Beránkům, nemáme na Tebe kontakt a potřebujeme něco akutně projednat.

amat 24. červen 2005 13:00:44

To Broďan - před nedávnem na Spektru nebo Discovery proběhl dokument o bitvě u Agincourtu a tam předváděli na počítačových modelech, co udělá s houfem útočících jezdců, když se natlačí do zužujícícho se prostoru. Ono se to simuluje i nyní k posouzení třeba únikových cest z velkých objektů (třeba panika v supermarketu při požáru). Podle toho, jak to tam líčili autoři, dojde postupně k nezládnutelnému chaosu, v němž už se nedalo ani bojovat ani ustoupit.

Broďan 24. červen 2005 08:33:58

trener(23. červen 2005 09:44:45) : Poznámka k bitvě na Vítkově. Tato bitva je odjakživa líčena, jako obrana provizorního opevnění před nájezdem těžkooděných jezdců. Nedokážu si to ale představit a přijde mi to zcela zcestné. Když dojede těkooděnec navzdory střelbě až ke příkopu (nebo vjede do mělkého příkopu), stojí před ním několik metrů vysoká stěna, kterou přece s koněm nedokáže překonat. Maximálně může někoho bodnout kopím, ale na to asi nebude obránce čekat. Musí tedy slézt, zatímco mu zvíře uteče nebo způsobí zmatek mezi ostatními, a pokusit se šplhat (bez žebříku!!!) na tuto urputně bráněnou stěnu. Nájezd těžkooděnců proti vozové hradbě lze pochopit. Tam jsou bojovníci na vozech přibližně ve stejné výšce jako jezdec a použít lze jak kopí, tak i ostatní chladné zbraně a likvidovat osádku bez slezení s koně. Já bych vojsko vedené zkušenými válečníky z takového nesmyslu, jako je vyslání obrněné jízdy proti roubené hradbě, nevinil. Připadá mi daleko pravděpodobnější, že jezdecký oddíl měl za úkol zajišťovat útok pěchoty patřičně vybavené pro zdolání husitské pevnosti. Z psychologického důvodu mohl i provést fingovaný nájezd, jako demonstraci síly. Útok ale evidentně nevyšel, snad kvůli špatnému odhadu prostoru na Vítkově nebo kvůli nedisciplinovanosti útočníků. Kvůli nečekaně silné palbě nebo kvůli včasnému zásahu posil z Prahy?. To je obtížné dnes posoudit. Kronikáři uvádějí přehnaně vysoký počet útočníků a velmi malý počet obránců (kterým prý navíc chyběl střelný prach), což je zjevně záměrná demagogie. Sruby na Vítkově mohly být velmi dobře osazeny posádkou i střelbou a počítalo se jistě i s posilami v případě nouze. Prohnanost a zkušenosti Žižky nelze zpochybňovat, je pro to příliš mnoho důkazů z jiných bitev. Proč by tedy osobně riskoval, když nemusel? V Praze bylo v tu dobu obránců víc než dost. Tato bitva mi přijde z uvedených důvodů jako velmi vhodná pro rekonstrukci. Samozřejmě věrohodnost provedení záleží na mnoha faktorech počínaje volbou místa a stavbou důkladného opevnění.

trener 23. červen 2005 07:44:45

Že Poděbrady byly velmi fajn, na to se určitě shodnou všichni, kdo tam byli a zúčastnili se :-) Že si do mne jalo do hadráka někdo šťouchne, nebo ťukne mi nevadí, protože pod suknicí mám prošívanici, chrániče loktů, kolen a předloktí a na hlavě přilbu. Při nácviku bylo řečeno, že nemáme umírat my husité, což se mi přes veškerou snahu v první bitvě dvakrát nepodařilo :-) Sáhnul jsem si do svědomí a doopravdy by to na tom Vítkově bylo určitě jinak, to máš Radku pravdu. Věděl bych a byl bych o tom skálopevně přesvědčen, že pokud tady padnu, čeká mne cesta do lepšího světa. Věděl bych, co udělá můj cep s tvojí přílbou. Věděl bych, že velitel, který stojí za mnou, mne už vedl do čtyř bitev, které jsme všechny vyhráli a že až půjde do tuhého, neuteče, ale bude se bít vedle mne, přesto že je to šedesátiletý poloslepý stařec. Viděl bych, jak se na mne řítí několik stovek, ne-li tisíc plechovek na koních, které se však kus přede mnou začínají mačkat a motat, jak se hřbet hřebenu, po kterém jedou zužuje a oni se bojí, že se i s koněm zřítí s kamenitého srázu. Viděl bych, jak vedle Tebe kule z houfnice prorvala v šiku ulici a lesklé rytířstvo proměnila v hromadu starého železa a řvoucího masa. Viděl bych, jak Tvého korouhevníka složila šipka z kuše a Tvůj kůň dostal kamenem z praku do hlavy. Vím že možná nehodláš zastavit, ale příkop, který jsem tu vykopal a zeď, na které stojím, Tě k tomu donutí. Tak už polez na horu plechovko, můj cep čeká!

Radek 20. červen 2005 12:18:59

Koukám, že se tady rozjela diskuze o učinnosti různých zbraní a střel...no proti vkusu žadnej dišputát jak říkala moje babička. Ale já s epřeci jen vrátim k Poděbradům. Doufám, že mi to osazenstvo promine. Takže? Podle mě a části naší společností, která se této akce zůčastnila, šlo (jako již tradičně) o akci skvělou. Nehodlám tady vynášet Zuzku s Romanem do nebe,ale rád bych jen poznamenal, že muselo dát spoustu práce připravit takovou akci a pokud někdo chce přijet, nemyslím si, že je nejrozumější zařizovat to na poslední chvíli. Výmluvy typu že někdo není tak bohaty aby s enepřipojil......to mi přijde tak ubohé, že na to nemohu snad ani nic řict. Prostě takhle by se asi nevymlouvala ani moje 13 letá dcera. Z reakce níže uvedeného človíčka, který byl )poprávu) z dění bitvy vakázán je cítit uražená ješitnost, osobní záš´t apocit, že musí něco povědět celému světu. něco jak mu v poděbradech šíleně ublížili.....a ono....najednou se celý svět dozvěděl, jak to vlastně je :o)) a není to nic co by snížilo úctu a úrověn této akce, ale jen to, že někdo bez znalostí souvislostí a podstaty tady plácá a plácá..... my jsme na Poděbradech byly a budeme zase. Líbí se nám tam, Beránci jsou skvělí a kolektiv lidí co se tam "motají" kolem také. Známe svoje možnosti, víme co vylepšit a věříme, že příště to bude zase o kousek lepší. Nejezdíme na Poděbrady dokazovat, že jsme takoví nebo makoví a nebo likvidovat "hadráky" Je pravda že člověk občas uštědří nějakou tu ránu.....spíše šťouchanec. Je pravda, že po zasahu cepem by se "plechovka" chovala určitě jinak, než bylo možné vidět a předvést na této akci, ale ono...za prvé bych řekl, že když je ve scénáři a při nácviku řečeno, že neumřeš, tak prostě neumřeš a předpokládáš že to má nějaký význam.........za druhé.....páni a dámy husiti, sáhněte si do svého svědomí a řekněte si, jestli by to pak doopravdy nebylo trochu jinak i z vasi strany, on i ten cep či řemdich, či sudlice...ono na vozové hradbě za pětkou fošnou to ma jiný duraz nez na poli, mezi zabodanejma plankama :o)))) takze....řekl bych, že je potřeba se na to divat s nadhledem a že jde především o to, poznat se, užít si to a dělat něco co má význam a co může sprostému publiku aspon castecne naznacit jak to tenkrat bylo...ono mozna by spousta z nas...vzala nohy na ramena kdyby videla 50 ci stovku plechovek na konich, kteri nevypadaji jako ze zastavi.......no uz pisu dost dlouho ...takez koncim..jen jeste musim jednou podekovat Berankum a spol ze skvely vikend a hezkou akci na kterou radi zase prijedeme. A jak bylo receno, kdyz se chce da se zavolat a vsechno domluvit treba den predem, jen se musi chtit jet na bitvu a ne nekam delat problemy .o))) Radek TAS

Broďan 20. červen 2005 11:40:31
Siegfried(20. červen 2005 12:43:12) : Brr, to se jim pak nedivím. Zfetovanej a ještě tohle! To se někdo uměl narodit.

Siegfried 20. červen 2005 10:43:12

Broďan: ohledně filipínců nezbývá než připomenout vyprávění Prewittova dědečka (kniha: Až navěky) o bojích s domorodci, údajně jim měli jejich náčelníci nebo šamani svazovat šourky namočenou kůží, která jak usychala všichni tušíme co... takže byli pak necitlivík průstřelům z .38 a proto se musely používat .45, podle tvrzení dědečka tě porazí když tě trefí do malíčku :-) Prewitt sám dodává,že to nemá ověřené protože děděček svou .45 použil proti lidem pouze při dělnických nepokojích někdy na přelomu 20-30 let v nějaké uhelné oblasti, kde s ní složil čtyři šerifovy pomocníky do hlavy, z toho tři když už ležel postřelen na zemi :-))) Sry za spam ale jen sem si na tohle vzpoměl, a přišlo mi to s nadsázkou k věci :-)

Broďan 20. červen 2005 10:30:14
smedved(14. červen 2005 14:35:27) : OK.

Broďan 20. červen 2005 10:29:08

trener(17. červen 2005 16:24:47) : S informacemi ohledně ráže US-zbraní samozřejmě souhlasím. K tomu experimentu ohledně účinku cepu na lebku. Já jsem v úplných počátcích mého zájmu o šerm, víceméně omylem otestoval účinky řemdihu na helmu i na tělo. Byla to taková podivná barbuta. Nemohl jsem normálním způsobem zastavit útočníka lezoucího přes hradby a tak jsem ho řemdihem zasáhl do helmy a do nechráněné kyčle (byla to neveřejná akce). Výsledek byl dost výrazný: železná koule promáčkla helmu a jeden osten ji prorazil, přesto dobré polstrování zabránilo jakémukoli zranění (naštěstí). Úder do kyčle znamenal průnik ostnu v celé jeho délce a onen člověk později dostal modrou knížku. Byly to takové divoké začátky. Jednalo se ale o řemdih na krátké násadě a helmu z normálního plechu. Okovaný cep by při plném rozmachu znamenal asi destrukci přilby i lebky.

trener 17. červen 2005 14:24:47

Broďan(13. červen 2005 11:14:15) : Když mne zajímá, co udělá cep po překonání plechu s kostí :-) (viz. Proti všem: "...cep míhal se a drtil lebku i hlavu pod ní..."). K ráži pobočních zbraní bych jen doplnil to, že rozdělení na menší a větší preferovali v USA už před Filipínami. Námořnictvo se drželo ráže .36 (později .38), protože bojovalo proti lidem (Navy Colt), ale požadavkem na armádní revolver bylo skolit i koně, s jedcem či bez, proto .44 (Dragoon Colt), později .45 (Peacemaker a spol.). Na Filipínách to jen umocnili domorodci bojující často pod vlivem omamných látek.

trener 17. červen 2005 14:17:24
Kain(15. červen 2005 12:23:56) : Máš nějaké srovnání .22 Magnum? Přijde mi to poněkud slabé, ale jsem pouze teoretik...

trener 17. červen 2005 14:16:05
Wothan(10. červen 2005 15:01:36) : V tomhle byl dokonalý svatý Václav, který posílal každý rok do Němec 120 volů :-)

Kain 15. červen 2005 10:23:56
Broďan: Souhlas. Rozměr zbraně a kapacita zásobníku taky hrají roli při výběru zbraně, stejně jako kvalita, spolehlivost atd. Velká výhoda nábojů 9mm je v tom, že jsou levné, rozšířené a jejich béčková přebíjená verze může sloužit jako levná tréningová munice :-) A co mě překvapilo je výkon náboje .22 Magnum. Na tu velikost a váhu střely je to slušné:-)

smedved 14. červen 2005 12:35:27
Kain(13. červen 2005 19:39:52) a Broďan(14. červen 2005 08:31:01) : Navrhuji kompromis a konec diskuse. Kompromis se jmenuje .40SW:-))

Broďan 14. červen 2005 06:31:01

smedved(13. červen 2005 17:24:51) : Já bych se spíše omluvil, že jsem zabrousil na téma, které mne sice zajímá, ale je mimo mísu. Tak pouze stručně můj osobní, tudíž ryze subjektivní názor, se kterým může každý libovolně nesouhlasit, to je mi jedno. .45 ACP má velký stop-efekt, ale dosti malou průbojnost (samozřejmě záleží i na materiálu jádra), má velký průměr, což je vykoupeno, buď malou kapacitou zásobníku nebo velkými rozměry zbraně. Předaná energie se nijak propastně neliší od 9mm Luger, který se mi zamlouvá daleko více. 9mm Luger se projevil i jako vhodný náboj pro samopaly, což se o .45 ACP říci nedá. Moji osobní averzi vyvolává např. P08 (Parabellum), kterou amíci předělávají na .45 ACP tak, že vezmou dvě bezvadné devítky, podélně rozříznou jejich tělo a svaří je tak, aby bylo širší a pojmulo rozměrnější náboj. Jsou to barbaři. Já bych si nikdy nekoupil třeba plasťáka, jakéhokoliv, jsou mi odporný už z principu. Ale kdybych volil zbraň s ocelovým (nebo AL) tělem, tak bych dal přednost např. 16-ti rannému zásobníku a ráži 9mm Luger než 11-ti rannému .45 ACP. Opakuji, že je to můj subjektivní názor a nechci vyvolávat další diskusi, zvláště ne na těchto stránkách.

Kain 13. červen 2005 17:39:52

Smedved: Tady bych si dovolil nesouhlasit. Pro sebeobranu ráže 9mm docela stačí a za druhé na ráži samotné sice záleží, ale zdaleka ne zcela. Důležitá je totiž zastavovací schopnost, tj. energie, kterou střela tělu dokáže předat. Platí tudíž základní pravidlo, čím větší ráže a rychlost zároveň, tím lépe. Ale záleží na materiálu a tvaru střely, na chování střely po dopadu atd atd. Lidi, co tvrdí, že ráže 38 je nedostatečná mi nevadí, je to jejich názor a to beru, vadí mi ti, co si pořídí zbraň na náboje např 44 magnum a jsou připraveni ji na ulici použít :-))

smedved 13. červen 2005 15:24:51
Broďan(13. červen 2005 11:14:15) : Je to asi zcela mimo téma, ale .38S&W je skutečně ráže z hlediska sebeobrany nedostatečná a co máš proti .45 ACP, jejiž zastavovací účinek je nezpochybnitelný ? Zvlášť pokud je vybaven střelou s HP...

Beránci 13. červen 2005 10:59:47

Pár slov pořadatelů akce v Poděbradech: chtěli jsme sice sami rozvířit debatu o pozvánkách na akce a o nezvaných a nepřihlášených účastnících, ale vzhledem k tomu, že se jedna z potrefených hus ozvala dříve, tím lépe, a dodáváme. Ad 1: Dovětek „tradičně skvělá akce“ psaný kursivou doplnil Víťa Jančák z Heroldu, který zde seznam akcí uveřejňuje a pravidelně se našich slavností zúčastňuje. Takže pozor na to, co píšeš o samochvále, ostatně i my víme, že smrdí a na rozdíl od jiných máme dostatek sebekritiky. Ad 2: Vaše chyba, že jste si neověřili naši odpověď. Navíc je nám úplně jedno, jak to chodí jinde, my máme svoje zásady. A pokud se může už v únoru zaregistrovat skupina chlapů kolem padesátky, nevím, proč bychom měli na plac pouštět partu odrostlou z dětských škorní, která nemá ani tu slušnost zvednout sluchátko a po akci dokáže pouze hloupě tlachat na netu. Ad 3. Pokud je bojiště malé a zbytek louky velký, je to naše věc, ostatně tato akce není určena pro bitvaře, kteří si dělají zářezy, ale pro divadlo a v neposlední řadě i pro diváky. Ad 4: Svoje rady a doporučení ohledně času si strč /slušně řečeno/ za klobouk. Po bitvě je každý generál a každý máme co zdokonalovat, ale vyrazíme opět každého podobného ze scény a bojiště, který přijede neohlášeně po nácvicích a má tu drzost suverénně napochodovat na plac. Ostatně podobnou smůlu měly i další neohlášené skupiny z Mladé Boleslavi a Nového Bydžova. Druhá skupina dokonce poté, co dojela přímo na plac v autě a zastavila mezi vybalujícími trhovci, tvrdila nic netušícím pořadatelům, že zde bude vystupovat. Překvapení bylo oboustranné. A na závěr – až dokážeš něco udělat pro ostatní, tak potom zkus radit. Zatím to vypadá pouze na projev malého dítěte, kterému vzali lízátko. A vyřešíme i tvoji poslední větu ohledně přemýšlení, zda k nám přijet příští rok. Díky, po letošní zkušenosti nemáme sebemenší zájem. Za Batalion sv. Martina Roman a Zuzana

Broďan 13. červen 2005 09:14:15

trener(10. červen 2005 19:01:24) : Já jsem si také všiml, že zásah ušitým cepem je plechovkami často ignorován. Nejsem si ale jistý, zda je dochovalý zemědělský cep (zpravidla 19. či 20. století) dobrou předlohou pro rekonstrukci středověkého válečného cepu. Má totiž příliš subtilní násadu a naopak velký tlouk (nebo jak se to vlastně jmenuje). Já bych si představoval masivnější násadu a zmenšenou část na mlácení, která je po okování pádná až až. Ale jak jsme debatovali níže, jedná se spíš o takové "pokusy" pro radost. Nicméně se mi zamlouvají. Když jsme na čarodějnice připravovali sele na pečení, velmi nás lákalo otestovat na nebohém podsvinčeti účinnost střelby z kuše. Nakonec z toho šešlo z humánních důvodů. Zajímavost od věci. Když amíci na počátku 20. století shledali ráži revolverů .38 za nedostatečnou ohledně stop-efektu, prováděli oficiální testy na zavěšených mrtvolách, morbidní, co? Výsledkem byla ta jejich přiblblá .45 (1911). Myslím, že pro test cepu by pytel brambor jako podklad stačil.

trener 10. červen 2005 17:01:24
Broďan(10. červen 2005 09:12:04) : K tomuhle testu se chystám na jarní bitvě v Dohalicích. Štvou mne plechovky nereagující na zásah molitanovým cepem a slíbil jsem jim demonstraci. Už jsem sehnal nýtovaný plechový klobouk a starý selský cep jako vzor pro vytvoření kovaného. Když nějaký dobrovolník dodá ještě hlavu, bude to skvělé. Jinak uvažuji asi o telecí lebce.

trener 10. červen 2005 16:57:59
Broďan(10. červen 2005 15:07:44) : Já bych tady spíše vyděl smysl experimentální archeologie :-)

trener 10. červen 2005 16:57:02

Wothan(10. červen 2005 14:53:10) : Jestli myslíme oba to samé, tak to mohl být Azincourt. Tam udeřili hrotem šípu, vyrobeným podle nálezu, do plechu s (prý) stejnými vlastnostmi, jako plech kolem roku 1415. Z hrotu vynikl háček na ryby a autoři z toho vyvozovali, že lučištníci neublížili hroty z měkkého železa jezdcům v odění, ale dostali jejich koně (viz. níže zmiňovaný Václav Vlček z Čenova "...střílejte jim koně před potkáním, aby jim zrušili šik"). Opěšalým rytířům se plechy přilepily k blátu (i tento experiment byl součástí tohoto dokumentu!) a dopadli jako železní páni u Sudoměře (případně jako sedláci u Waterloo).

Janek 10. červen 2005 14:26:54

Dygestoř(05. červen 2005 00:33:38) : Zdá se mi, že asi žiješ ve vzdušným zámku. Někomu se nakýblovat na akci s tím, že jsi mu poslal mail a ani jsi nečekal, až ti ho potvrdí, mi fakt přijde scestný. (... a ještě kvůli tomu bejt nasranej!) Že jste přijeli po nácviku - zajímal ses o to, kdy nácvik je? Řekl bych, že fakt ne. Že se ti zdá registrace tři měsíce dopředu divná? Poděbrady jsou velmi dobře zabezpečovanou a organizovanou akcí, ke které dlouhá příprava patří. Jestli ti to nevyhovuje, tak si jezdi na keckařský mlátičky. Zdraví Janek

Broďan 10. červen 2005 13:40:32

Petr Fantyš(10. červen 2005 15:24:34) : V každém případě bych už stavěl ohradu. Kvalitní hovězina se hodí na boty i spoustu jiných věcí. Rohovina a šlachy na experimentální lučiště. Celý rohy na pití nebo na střelný prach. Kosti na ozdobné obklady nebo na ořechy kuší. Prostě kráva je užitečný zvíře. No a maso ... třeba pro psy. V každém případě z tebe bude dost movitý zemědělec a v budoucnu možná i zpanošilý hodoválek, jako jsem já.

Petr Fantyš 10. červen 2005 13:24:34
Jasně mně předáte skot a já si pořídím jatka nebo raději kafilérku.

Broďan 10. červen 2005 13:07:44

Wothan(10. červen 2005 14:53:10) : Tady právě vidím smysl oživené historie. Přesně v tomhle. V rekonstrukcích a jejich dokumentaci. A do budoucna mohou být čím dál lepší a náročnějsí. Ale v tvém případě, to asi nemá cenu zdůrazňovat. Já jsem třeba viděl v dokumentu "Zbraně v akci" účinky repliky obléhacího děla (16. stol.) na hradbu podepřenou zemním valem. Zpomalené záběry byly úžasný a dost překvapující. To mi taky leží v hlavě. Ale bohužel podobný pokus je otázka mnoha peněz. Cílem LH je poznat a vyzkoušet něco víc, než je všeobecně známo. Kdyby to všechno sklouzlo do roviny vzájemného osočování a kritiky, tak by to k ničemu nevedlo. Vždycky bude někdo více sečtělý nebo více prakticky zběhlý než ti ostatní. Proto by měl své znalosti předat slušným způsobem dalším zájemcům, aby se všeobecná úrověň (nejen LH) zvyšovala.

Broďan 10. červen 2005 12:53:16
Petr Fantyš(10. červen 2005 13:07:05) : Zuby má jako bejk, to si piš. Ale v zápřahu budeš spíše ty. Kdybys ji chtěl, tak to by si spousta lidí u nás v práci oddechlo. Kulišárna v tom není, protože kráva to jednoznačně je.

Broďan 10. červen 2005 12:42:16

Wothan(10. červen 2005 13:36:38) : Já myslím, že vzájemné navážení k ničemu nevede, ani já to nemám ve zvyku. Myslím si, že člověk by měl udržovat jakousi vyváženost přístupu k historii a ne si vybrat pouze jeden detail a vést ho až do absurdna. Některé materiály lze rekonstruovat, některé ne (nebo spíš dnes ne). Na každém předmětu, ať už se tváří jakkoliv a byl proveden sebedůkladněji najdeš nedostatky. U toho prostřeleného kyrysu se ale snad nikdo netvářil, že jde o nějaký světoborný test. Prostě jsem vzal kuši a střelil do zbroje. Co víc na tom hledat? Střela prošla a měli jsme radost, možná byl někdo trochu překvapen. Z historie je snad dost důkazů, že silná kuše a dlouhý luk dokázaly bez problémů prorazit jakoukoliv zbroj. Tak o čem víc debatovat?

Petr Fantyš 10. červen 2005 11:07:05
Hm. Má pořádná vemena, zuby a srst. Jestli bude taky schopná práce v zápřahu. Musím brzo klučit. Není v tom nějaká kulišárna?

Broďan 10. červen 2005 10:41:40
Wothan(10. červen 2005 09:20:51) : Tak jsem si odpověděl sám sobě, dobrý. Patřilo to tobě.

Broďan 10. červen 2005 10:40:43
Petr Fantyš(10. červen 2005 11:02:39) : O jedný krávě bych věděl a je okamžitě k dodání. Před chvílí jsem s ní mluvil. Myslím, že by ji pobyt na středověkém venkově jen prospěl.

Broďan 10. červen 2005 10:36:21

Broďan(10. červen 2005 09:12:04) : Musím říci, že se nestydím za to, že používám lučiště s laminátovým jádrem, protože zatím zjevně neexistuje rozumná autenticky vyrobená náhrada. Jediným řešením by v tomto případě bylo: nemít vůbec žádnou kuši (péra z trabanta se už doufám přežily). K výrobě středověkého kompozitu z rohoviny, šlach (a dřeva), který by dobře fungoval, jsem více než skeptický. Zatím jsem slyšel pouze větší množství chytrých a silných řečí. Jestliže se ale najde někdo, kdo taková lučiště bude skutečně vyrábět, budou fungovat a budou bezpečná pro obsluhu, tak budu mezi prvními, kdo si je pořídí. Tvorba takovéhoto lučiště mne osobně nijak nepřitahuje, takže ani nijak nevyhledávám polemiku na toto téma. A kdyby mne snad chtěl někdo neúměrně nasírat ohledně vnitřku lučiště, které jinak vypadá dosti věrně, věnoval bych se asi výhradně střelbě z dobových palných zbraní (pozdně gotickou arkebuzu už mám). Jestli budeš mít Wothane skutečný dobový kompozit, pak můžeš provádět věrohodné testy. Já jsem zatím v rovině: novodobý kyrys versus novodobé lučiště. Pro ten kompozit bych doporučoval středoevropské komponenty, aby to mělo nějaký smysl.

Petr Fantyš 10. červen 2005 09:02:39
Bró´dan:Jsem ten bosonohý, ženskou jsem nechtěl. Máš taková ošklivá slova na ty co tě živěj :( A chci tu krávu!!!!!!!!!!

Broďan 10. červen 2005 07:12:04

mac(09. červen 2005 23:09:32) : Já bych jen upřesnil podmínky toho testu. Kyrys byl z 1,5 mm plechu, střílel jsem z kuše s nátahem cca 1300N na vzdálenost cca 8-10 m. Kyrys byl opřen o dřevěnou ohradu, protože se nepodařilo sehnat dobrovolníka, který by chvíli postál modelem. Otázkou je, jak byly tvrzeny originální kusy a z jaké oceli byly vykovány. Přikláněl bych se spíš k dalšímu objektivnímu testu, než ke stupňování sporu výkon kuše versus odolnost kyrysu. I když vyrobit kuši s napínací silou třeba 3000 - 4000 N nevidím jako zásadní problém. Jde ovšem také o charakteristiku lučiště. Ale přátelé nezapomeňte, že se kuší stříleli převážně koně, na kterých těžkooděnci útočili, aby se vnesl zmatek do jejich řad. Nabádá k tomu ve svém vojenském řádu např. V. Vlček z Čenova. Na odolné zbroje pak známe i daleko účinnější zbraně typu řemdih či cep. Nechtěl by někdo otestovat třeba helmu vůči okovanému cepu? Ale to by chtělo sehnat dobrovolníka (nejlépe výrobce helmy).

Jiri Lucius 10. červen 2005 06:12:19
Broďan(09. červen 2005 14:03:04) : Dik, skusim mu zavolat. Budu muset sehnat nekoho kdo mi to pak na tech 46-48 Rc zakali. A hlavne nejdrive nakoupit par tabuli ocelaku a hromadu cerneho uhli. Pekny weekend Jiri

Jiri Lucius 10. červen 2005 05:52:40
mac(09. červen 2005 23:09:32) : Zdar Plateniku, jo to je ten pancir od Somozy. Ja to cele trochu prejedu dratakem a necham to jak je. Jenom si tam dodelam tu sipku a s ni to budu mit vystavene. Je to 1,5 mm.

trener 09. červen 2005 22:35:00
Měl bych jeden postřeh: kalich na šatu, či odění by si mohlo našít více husitů.

mac 09. červen 2005 21:09:32
Jiri Lucius(09. červen 2005 11:02:05) : Nazdau, rád se přijdu mrknout na ten test, pamatuj 46-48 Rc je ideální:o))). Jinak to je ten pancíř od Somózy? To s tom měl radši bouchnout, tu jedničku už nesvaříš o:))))). Mac

Broďan 09. červen 2005 12:03:04

Jiri Lucius(09. červen 2005 11:02:05) : Hm, tak to abych začal pracovat na silnějším kousku a pilovat německý hever (stejně to mám v plánu). Samozřejmě správný test zbroje by se měl provést na dobrovolníkovi, takže proti tomu rozhodně nejsem. Ty boty jsem si nechal ušít u ševce Matesa (ani vlastně nevím, jak se ve skutečnosti jmenuje). Tel: 604 275 548 (Praskolesy u Točníka). Loni měl ale neuvěřitelně dlouhou dodací dobu, snad se zlepšil.

Jiri Lucius 09. červen 2005 09:02:05
Broďan(09. červen 2005 09:30:45) : PS. jeste jednou dik za ty fotky. Neboj snad si to priste jeste zopakujem ale tentokrat na ocelaku. :-)) a strcime tam do toho nejakeho keckare :-) mist pytle s bramborama. Kde jsi sehnal ty tvoje boty, urcite bych si je taky nechal usit. Jiri

Broďan 09. červen 2005 07:30:45

Jiri Lucius(09. červen 2005 07:52:38) : Když pominu novodobou výrobu tvého kyrysu i ošizený "kompozit" mé kuše, tak je to dobrá ilustrace odolnosti plátové zbroje vůči polní kuši. Já si pod slovem "polní" představuji zbraň napínanou opaskovým hákem, pákovým napínákem nebo rumpálem. Použitou kuši napnu s vypětím sil i hákem, ale pro pohodlí požívám rumpál. Těžkoděnec by se zřejmě po takovém zásahu pořádně nasr.. a drzého střelce ubil, pakliže by tento nevzal včas nohy na ramena. Ale možná by přece jen nějaký škrábanec utrpěl a posléze i zemřel na otravu krve, kdo ví. Při zásahu lehkooděnce by byl výsledek asi jednoznačný (minimálně zkažený celý odpoledne).

Broďan 09. červen 2005 06:46:24

Petr Fantyš(08. červen 2005 16:43:13) : No, jestli seš to ty s těma vidlema, tak jsi podle mně chám jak poleno. Nehledě na kroužkový pancíř schovaný pod smrdutými hadry, který jsi (jistě zákeřně) ubitému pánu pobral. A jestli jsi ten bosonohý v čapce, tak bych možná souhlasil s tím zmateným zemědělcem. Takže se v tom případě opravuji: nejsi chám, ale sprostý chlap (či hnojokyd, telák, chlapýš, opar - ale jsou to vlastně jenom synonyma k chámovi). Kromě požadavku krávy za vojenskou službu chtěl taky někdo z vás ženskou. To by se vám líbilo, že jo? Smraďoši. Ale bylo to fakt dokonalý a přál bych si, aby to takhle dobře dělalo víc lidí.

Jiri Lucius 09. červen 2005 05:52:38
Broďan(08. červen 2005 16:12:09) : Zde jsou foto již níže zmíněného kyrysu. www.volny.cz... www.volny.cz... www.volny.cz...

Petr Fantyš 08. červen 2005 14:43:13
Prosím, já nejsem chám jen dost zmatený z rodné hroudy vytržený zemědělec. A tu krávu co jsem měl dostat po boji darmo psát - nic. Nemáte někdo prosím nějaké fotky? Předem děkuji

Broďan 08. červen 2005 14:12:09

Já bych si dovolil vyjádřit svůj názor na akci v Poděbradech. Po několika letech (kdy jsem se věnoval hlavně střelbě z kuše a LH aktivitám) jsem se opět účastnil "veřejné" bitvy. A musím říci, že jsem byl v mnohém velmi mile překvapen. Rozhodně musím pochválit pořadatele, kteří udělali pořádnej kus práce a hlavně to jsou fajn lidi. Zaregistrovat se včas a prokázat dobové vybavení to je snad normální a žádoucí. Postřehy: Nikdy jsem zatím neviděl skupinku dokonalých chámů, kteří táhli do bitvy rovnou z pole nebo chléva (maník s vidlemi byl vynikající, bosonohý chám ve vycpávané čapce taky, ostatní si přesně nevybavuji, ale bylo jich víc). Děti zapojené do akce jako práčata, taky dost dobrý. Táborské ženy (které před antikristem neustupují), Žižka bratr náš věrný, Zikmund liška ryšavá odporná ..... bylo to dobrý přátelé. Zlepšovat je vždycky co. Zpracování kostýmů (střihy, materiál, praktičnost), obuv, nedobovost některých zbraní, některých stanů apod. Mám ale takový pocit, že u většiny zúčastněných to je pouze otázka času a snad i lepší informovanosti. Když někdo investuje např. do škorní se šněrováním vzadu (což jsem nikdy na dobovém obraze neviděl) může si za stejné peníze pořídit zavazování třeba po straně, což je doloženo. A některým věcem (a lidem) by pomohla pouze "patina", aby tak nesvítily(i) novotou. Já asi naopak budu muset na podobných akcích trochu polevit z nešvarů získaných na LH setkáních a pořídit si např. lněný kapesník, protože smrkat po zednicku může někoho pohoršovat. Chtěl bych také poděkovat Jirkovi Luciusovi za to, že mi poskytl svůj kyrys k prostřelení kuší, to se běžně nestává (akorát škoda, že si ho před tím sundal, mohlo být více legrace). Mějte se Martin

Jiri Lucius 08. červen 2005 07:50:23

Dygestoř 05. červen 2005 00:33:38 Docel jsi mě rozesmál když píšeš "Nevím, proč bych se na "tadičně skvělou bitvu", jak o sobě napsali(promiň, ale samochvála smrdí :>)) přihlašoval minimálně 2 měsíce předem,když nevímco bude zítra natož za takovou dobu." Akce se pečlivě připravuje dopředu a je zapotřebí vědět kolik lidí přijede. Sory ale registrovat se 6 dní předem je docela dost málo a většina organizátorů nemá čas již kontrolovat mail. Pokud vlastníš mobil nebo jiné volací prostředky mohl jsi zavolat a ušetřit si tu dlouhou cestu. Ale nejvice me udivuje že pišes že ani přesně nevíš kdo Vás nepustil do bitvy. "potkali nejspíš pořadatele a ten nás vyhodil" más přece pusu aby jsi se zeptal ne ? A jezdit na bitvu po hlavnim nácviku se nedělá a osobně bych tě taky vyhodil, maximálně zařadil mezi diváky. Je pravda samochvála smrdí ale nepřipadá Ti že si sereš do vlasních bot psát tohle? "Tempo(tradičně skvělá akce a ani to o sobě nemusí rozhlašovat) " Má osobní poznámka, NEMÁM RÁD KECKAŘE. S pozdravem Jiří

trener 07. červen 2005 17:47:11

O bitvě jsme se dozvěděli někdy v březnu od kamarádů Rawenorů a hned jsme zatelefonovali organizátorům. Ti se podívali na naše internetové stránky a když se vzpamatovali, poslali nám dopis s podmínkami naší účasti, které jsme splnili. Týden před bitvou jsme telefonovali znovu, protože jsme nemohli přijet na celý víkend. Dozvěděli jsme se tedy, v kolik máme v sobotu přijet na nácvik, na kterém jsme zjistili, že pro naše práčata udělali zvláštní místo ve scénáři. Co jsme se zapomněli zeptat, byly podmínky stravování, takže výborný guláš jsme jedli dřevěnými lžícemi z plastové misky, ale budou-li příště husité a my opět pozváni, polepšíme se! Tolik naše zkušenosti s pořadateli. Za celodenní déšť nemohli, užili jsme si obě! bitvy, jen plechovky ve mě utvrdily rozhodnutí stvořit repliku kovaného cepu a testnout ji na vyřazené přilbě, když na molitanový mi neumíraly! DKHŠ Tesák

Pogik 06. červen 2005 07:14:52
Taky vím, že v Poděbradech mají moc dobrou zmrzlinu.

Dygestoř 04. červen 2005 22:33:38

Ahoj, dneska tady nejsem od kritizování bitvy, ale pořadatelů. Začalo to takhle. Před 2měsícema jsem se kouk na net na kalendář akcí.Poděbrady tam zadaný ještě nebyly. Tenhle víkend jsem měl volno. Kouknul na kalendář znova. Viděl jsem akci,ukecal kluky, v pondělí nás mailem zaregistroval a vyjeli jsme.Když jsme přišli na bojiště, potkali nejspíš pořadatele a ten nás vyhodil, že jsme se pozdě registrovali, prej 2 dny předem. Bylo to 6 dní,ale to je teď už jedno. Pravda, dostali jsme odpověď, že mají plno a pozvánky přijímají do konce března. Uznávám chybu, že jsem se tam nepodíval, ale jaxi nemám peníze se denně připojovat. Nevím, proč bych se na "tadičně skvělou bitvu", jak o sobě napsali(promiň, ale samochvála smrdí :>)) přihlašoval minimálně 2 měsíce předem,když nevímco bude zítra natož za takovou dobu. Když kámoš volal před měsícem, aby nás zaregistroval na Tempo(tradičně skvělá akce a ani to o sobě nemusí rozhlašovat) tak se Soptík začal tlemit, naco se registujem tak brzo. A nakonec to dopadlo tak, že z celé skupiny měl čas jen 1. Vymlouvali se na malé bojiště. Bylo fakt malý, jen tak na otočení kombajnu CLASS, ale za táborem měli louku jak kráva. Pro příště bych doporučil zapsat se do kalendáře trošku dřív a rovnou napsat, do kdy přijímáte přihlášky čas nácviku (Dorazili jsme ve 12:30 a už bylo po nácviku. S tím taky vysírali.)a začátek bitvy. Sice většinou se začíná v 15:30(GTM +01:00)>15:00(šermířský časový časový pásmo). Ať se dá aspoň odhadnout, kdy se dostanem na vlak. 90km pěšky v dešti fakt neujdem. Příští rok si rozmyslíme, jestli si na tuhle tradičně skvělou akci pojedem zašermovat Zdraví Dygestoř