Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : dolů

Maršálek 02. leden 2006 20:52:01
trener(29. prosinec 2005 08:14:34) : to budeš bratře Jene zářným příkladem, že zlaté ostruhy nejsou zadarmo a pro mnohé jsou celoživotním cílem :-)

trener 29. prosinec 2005 07:14:34
Maršálek(25. prosinec 2005 20:16:37) : Pasování na rytíře mne čeká někdy mezi léty 2020-2025. To se v našem projektu Proti všem dostaneme k bojům u Kutné Hory a Německého Brodu 1421-1422 a jelikož budu hrát Žižku, dočkám se v jeho roli ostruh rytířských pod dobytými korouhvemi :-)

Leodegrance 27. prosinec 2005 17:57:40

Ostruhy a pás... no jistě, když si to člověk nějak zaslouží. Na Libušíně to asi nepůjde :o) Ovšem, budu-li pozván k hradeckému dvoru jako družiník jednoho z pánů, jak doufám a na což se připravuju, bude to první krůček na cestě k ideálu. Když se mluvilo o mosazi: Víte, kdo by odlil mosazné, bronzové spony, přezky, nákončí podle dodané fotografie, přinejhorším obrázku? Na můj nick nekoukejte,ve vrcholném středověku trochu mate, ale užívám ho i jinde a nechci mít mraky identit :o)

Maršálek 26. prosinec 2005 21:45:59
troll.jr(26. prosinec 2005 22:02:26) : no oni by se ani zlaté ostruhy a rytířský pás k trolovi moc nevyjímaly, ty podle práva náleží jen rytíři :-) jinak tresty byly exemplární - krom jiného stahování z kůže (ne z kožešin:-)) a čtvrcení

Maršálek 25. prosinec 2005 20:42:24

Random(25. prosinec 2005 21:23:40) : nic proti neurozeným, sám zastávám názor, že je lepší jeden pořádný kmán, než sto nepovedených šlechticů. Pokud jde o koně, obvyklou to bolest našich luhů a hájů, sám jej pravda taky nemám, ale řeším to tím, že pokud o něj stojím, tak si ho na konkrétní akci pronajmu. Vynechám obvyklé problémy s použitím koní (od toho, že bych s ním byl jeden z hrstky, problémů s ustájením, přepravami, výcvikem a využitím v poli, to už se tu rozebíralo bezpočtukrát :-)). On ten kůň je ve své podstatě jen jedním z mnoha chybějících atributů, taky mi chybí hrad, psi, sokoli, služebnictva mám poskromnu, poddaných a staků ještě méně :-) Mé výsadní postavení šlechtice je v této demokratické republice poněkud otřesené :-) ale je to o hraní a plnění si snů, takže se přes to přenesu a s chutí si vychutnávám atmosféru na našich akcích, kde se nás schází až okolo 70. Ač nemá vlastní sklepy, jsem rád hostem i hostitelem na hostinách a dalších kratochvílích. Ale to jsem se hodně vzdálil od původního tématu.

Maršálek 25. prosinec 2005 20:28:46

když jsem to tu začal, měl bych na svou otázku odpovědět jako první :-) Wothan tu má pěknou diskuzi na téma jak jste se kdo dostal k šermu, takže tohle téma vynechám :-) Já sám se za rytíře hrdě považuji, ostruhy jsem si vysloužil u Kresčaku r. 1996, kde jsem byl spolu s dalšími českými a moravskými bojovníky po mši pasován v malebném gotickém kostelíku - mši nám sloužil sám biskup a ve dvoudenní bitvě jsme se mimo jiné střetli i s Company of Saynt Georg. Od té doby nosím hrdě "zlaté" ostruhy a rytířský pás jak na honosnému oděvu, tak na zbroji (to trochu narážím na ty "rytíře" bez pásů a ostruh). Protože si rád hraju, postavil jsem si malou družinu a snažím se sebe i své družiníky dále vzdělávat v potřebných znalostech a dovednostech (a protože mám výtečné družiníky, vzdělávají mnohdy oni mě). S přáteli jsme postavili Hradecký dvůr, na kterém se bavíme při rozličných kratochvílích a kde nás "rytířská reprezentace" stojí děsně peněz, fůru času a vůbec :-) Ono je potřeba si mít kde hrát, že? :-) Své postavení beru i jako morální závazek, ale já jsem nenapravitelný romantik a vůbec jsem divný :-)))

Random 25. prosinec 2005 20:23:40

Hezké téma, jsem zvědavý, jak se rozvine. Když už jsme u Synt George, tak já jsem si z nich vzal tak trochu příklad: rytířství mě netáhne a po ostruhách proto netoužím. Jsem lehký meč k pronajmutí, podle toho se strojím a odívám. To co se týče gotiky a renesance. Přeji každému jeho štěstí, ale dělat rytíře bez koně, tak by to být nemělo. A protože jsem totální pěšák, chovám sny přiměřené svému stavu. No a zbrojnoše taky nemám. Ale jsem nedůsledný: mám kostým pozdně renesančního až ranně barokního drobného šlechtice, něco jako dvůr posledního Rožmberka, ale to je výjimka.

Maršálek 25. prosinec 2005 19:16:37

když už se tak pěkně rozeběhla diskuze o rytířském ideálu, zajímalo by mě, kolik z nás vlastně touží po rytířských ostruhách a kdo z nás již tohoto snu dosáhl a je pasovaným rytířem. "Věrohodnost" takového pasování je samozřejmě diskutabilní, co může někomu z nás přijít závazné, může být pro jiného úsměvné. Vynechal bych tedy polemiky o tom, zda dnes vůbec někdo může někoho pasovat a jakou hodnotu by takové rytířství mělo, protože ať již děláme "LH, divadlo, nebo šerm", všichni si tak trochu hrajeme a tak trochu si plníme své sny. Potkávám na bitvách a akcích nespočet těžkooděnců (v různé kvalitě) a velmožů. Mnozí se asi za rytíře považují, mnozí by jimi rádi byli. Velmi zřídka se však setkávám s takovým šlechticem, o jehož společenském postavení by vypovídal rytířský pás a "zlaté" ostruhy.