Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : nahoru

Catherina 31. květen 2007 20:53:37

Zdravim, vim, ze tento server by mel byt spise o sermu, ale myslim, ze i dobovy zivot k tomu vsemu patri... Hledala jsem po internetu, ale prislo mi, ze nikde nebylo moc ucelenych informaci, obcas si neco protirecilo a navic, tech par strohych informaci mi nejak k uceleni predstavy nestaci... Chtela bych vas poprosit, zdali byste me bud neodkazali, nebo mi nepredali sve poznatky, co se tyce historie mediciny (obzvlaste pak 17.stoleti, jak bitvy, tak mesto)..... Za kazdou pomoc dekuji. Catherina

pajiczek 01. červen 2007 05:08:02
I ja shanim nejake informace, odkazy a zdroje k tomuto tematu...ale trosku ranejsi(...14 stol.)

Andre 01. červen 2007 07:01:20
Něco pro pájíčka: Martin Nodl, František Šmahel - Člověk českého středověku, Argo, 2002 (opravdu super kniha). Sestává z několika pojednání o různých sociálních i mentálních vrstvách ve středověkých čechách. Je tam i stať Středověký lékař od Milady Říhové a je moc pěkně napsaná. Navíc je doplňená o seznam literatury. www.kosmas.cz...

Jiří z Holohlav 01. červen 2007 07:16:27
Trochu jsem to zkoumal - brrrrrrr!!!!!!!!!

pajiczek 01. červen 2007 07:23:15
Andre(01. červen 2007 09:01:20) : Dik kouknu na to. A ten tvuj zdravotnickej kosicek je podle iluminace ? :-)

Andre 01. červen 2007 08:20:53
pajiczek(01. červen 2007 09:23:15) : Hádej.

KOHO 01. červen 2007 11:18:10

Nějaké pokoukáníčko - www.bl.uk... -zde lze například pěkně sledovat oblíkání , dají se nejít surcotte bez rukávů nebo s volnými rukávy , dlouhá a krátká cotte, gardecops,karnáč, súžené rukávy velice módní a správná délka bruchů na začátek 14.století, www.bl.uk... www.bl.uk... 12.století www.bl.uk... www.bl.uk... Mně je hlavně líbí toto býlí (canabe) - www.bl.uk... Jen tak pro zajíc mavost 16. st - www.bl.uk...

Ratatosk 01. červen 2007 12:38:25
Já doporučuji knihu Slavné české lebky - Jiří Ramba. Kniha se sice hlavně, jak už je z názvu zřejmé:-),orientuje na popis zranění hlavy u významných osobností a obličejovou chirurgii . Ale třeba na to 14. st. je tam hodně dobře popsáno zranění Karla IV. a jeho léčba (nejen na lebce) včetně stručného popisu dějin chirurgie.

Jiří z Holohlav 01. červen 2007 13:03:40
Já jsem sledoval spíš léčiva - u pravého egyptského mumia jsem skončil-navždy.

Ratatosk 01. červen 2007 13:20:48
Jiří z Holohlav(01. červen 2007 15:03:40) : Ale, a proč pak to?

Jiří z Holohlav 01. červen 2007 14:39:41
Ratatosk(01. červen 2007 15:20:48) : Již pouhá představa mě těžce zvedá žaludek - halt nejsem patolog.

Ratatosk 03. červen 2007 13:35:18
Jiří z Holohlav(01. červen 2007 16:39:41) : Omlouvám se, hloupý dotaz.

Triss 03. červen 2007 14:49:57
Catherina(31. květen 2007 22:53:37) : Zkus knihu Petera Englunda "Nepokojná léta. Historie třicetileté války". Tam myslím něco o tehdejším způsobu léčení je.

amat 04. červen 2007 09:05:49
V podstatě v každé účebnici základních lékařských oborů bývá úvod a v něm historie oboru, často bohužel až příliš stručně. Jinak docela zajímavá je kniha Největší dobrodiní lidstva (podtitul Historie medicíny od starověku po současnost), autor Roy Porter, vydal Prostor 2001.

mascha 04. červen 2007 10:42:09

skvělý náhled do historie medicíny na prahu renesance - životopis doktora Paracelsa od jednoho polskeho spisovatele, jmeno dodam, ted si nemohu vzpomenout a google vyhazuje milion vysledku (mj. cs.wikipedia.org... nebo www.knihovnazn.cz... ) PARACELSUS - lékař, přírodovědec, spisovatel, alchymista, chemik, teolog Jinak: Bombastus von Hohenheim,Theoprastus Pseudonym: Paracelsus * 10.11.1493 - Einsiedeln + 24.09.1541 - Salcburk Životopis : Bakalářské školení snad získal ve Vídni a doktorskou hodnost, jak sám později vždy tvrdil, ve Ferraře. Procestoval mnoho zemí. Byl v Itálii, asi ve Španělsku, Portugalsku, Anglii, Valašsku, Sedmihradsku, v Pobaltí, v Polsku a v Čechách. V letech 1527 a 1528 byl městským lékařem a profesorem medicíny v Basileji. Zde úspěšně léčil významného nakladatele Frobenia a Erasma Rotterdamského. Dostal se tu však záhy do konfliktu s ostatními lékaři, lékárníky i studenty, jimž přednášel své nauky o farmakologii, purgaci a pouštění žilou. Zavrhoval klasiky - Hippokrata, Galena a Avicennu, dostal se do sporu s představenstvem města a se soudem, takže musel narychlo, snad dokonce v noci Basilej opustit. Když v roce 1536 pobýval v Augsburgu, navštívil jej Václav ze Žerotína a požádal o vyšetření. Paracelsus se ujal léčení Žerotínovy dny, následků mrtvice a zánětu pohrudnice. Když následujícího roku onemocněl Jan z Lipé, pán na Moravském Krumlově, a jeho lékaři mu nemohli pomoci, poradil mu pán ze Žerotína Paracelsa. Vyslaný posel přivedl v dubnu 1537 Paracelsa na moravskokrumlovský zámek. Léčení pána z Lipé nebylo snadné, snad šlo dokonce o malárii se zvětšením sleziny a vodnatelností, žaludeční potíže a žlučníkovou koliku. Víme, že se stav po Paracelsově léčbě, o níž se zachovaly podrobné záznamy, zlepšil a pán z Lipé přežil i Paracelsa. Paracelsus v Moravském Krumlově sídlil zřejmě v přízemí velké věže, pracoval zde na některých svých spisech, snad i provozoval alchymii. Poměrně nenadálý odjezd Paracelsův z Moravského Krumlova po šesti měsících úspěšného léčení Jana z Lipé je vysvětlován určitou krizí, která hluboce zasáhla do poklidného pobytu Paracelsa v Moravském Krumlově. Počátkem září byl totiž pozván, aby léčil manželku Jana III. ze Žerotína na Strážnici, nejvyššího moravského komořího. Po použití jeho léku, Jana z Pernštejna zemřela. Po této nešťastné příhodě odejel 29. září 1537 z Moravského Krumlova do Bratislavy a do Vídně. V roce 1538 navštívil Villach a o dva roky později odjíždí do Salcburku na pozvání arcibiskupa Arnošta. Zde zcela opuštěn zemřel asi po těžké chorobě. Snad šlo o rakovinu jater nebo o chorobu ledvin, ale ozvala se i řada dohadů, že byl zabit. Byl pochován na hřbitově chudých u sv. Šebestiána, kde dnes jeho hrob připomíná pyramidový náhrobek. Dílo: Napsal více než 300 spisů teologických, filozofických a sociálně etických i alchimistických, ale dožil se vytištění jen části z nich. V Moravském Krumlově dokončil ASTRONOMIA MÁGNA ODER PHILOSOFIA SAGAX a zanechal spis KONSILIUM. Koncem července roku 1530 vyšel první a brzy na to druhý díl učebnice chirurgie DIE GROSSE WUNDARZNEI. Marně se pokoušel o vydání trojdílného spisu O FRANCOUZÍCH (syfilidě), v němž se zasazoval o léčbu rtutí. Teprve na sklonku 19. století vydal známý historik medicíny Karl Sudhoff po vyřazení sporných textů kompletní Paracelsovo dílo ve 14 svazcích. Některé jeho poznatky dodnes platí - popsané vlivy počasí na epileptické záchvaty, klimatické vlivy na epidemii, závislost jedovatosti léků na dávce, ukládání solí v tkáních atd. Převratnost názorů mu v jeho době vynesla označení Luther medicíny.